Relativně realistickou cestou jsou různé „postranní kanály“. V případě státních institucí například nějaký ten hardwarový keylogger nebo mikrokamera namontovaná nad klávesnicí. Pro běžného zločince je asi teoreticky přijatelná možnost vpašovat ti do počítače trojského koně (takovými těmi tradičními způsoby, jako že ti pošle mailem nějakou svlékající se celebritu), který z paměti truecryptovského driveru vytáhne přímo šifrovací klíč (heslo ne, protože to je zničeno hned poté, co je s jeho pomocí dešifrován hlavní klíč). Pokud po tobě jde nějaká mafie, CIA nebo něco podobného, počítej s útoky typu „gumová hadice“, kterými tě donutí heslo prozradit.

Pokud nejsi velký zločinec ani nepřechováváš data mimořádné ekonomické nebo strategické ceny, je sotva pravděpodobné, že někomu bude stát za to, snažit se dostat do tvých šifrovaných dat.