Pokračuji v mapování povídkové tvorby Johna Wyndhama, nyní sbírkou The Infinite Moment (Nekonečný okamžik), která se v mnohém podobá už dříve popisované Consider Her Ways and Others – mimo jiné v tom, že není nic moc, a že pokud chcete mít tvorbu Johna Wyndhama kompletní, tak se bez The Infinite Moment neobejdete.
Kde jsou ty doby, kdy jsme byli tak daleko za světem, že se člověk nikdy nemohl dostat do situace, že od svého oblíbeného autora sci-fi nebo fantasy nebude mít co číst, protože už má přečtené všechno! Teď už je běžný opak – všechno je přečteno a na další knížku se musí čekat. To je i případ Terryho Pratchetta a jeho nekonečné zeměplošské série, do které 13. října přibyl nový kousek: „detektivka“ Snuff.
Upřímně řečeno, kdybych sem nedával ukázky ke všem popisovaným knihám, tak snad časopis Galaxy 12/1968 přeskočím. Z hlediska ukázek má totiž tu zásadní nevýhodu, že jeho povídky jsou buď příliš krátké, nebo jejich první kapitoly nejsou reprezentativním vzorkem. No a celé povídky nebo delší úseky si sem dávat nedovolím, to už by docela jistě nespadlo do volných užití podle zákona. Ve výsledku musím dát kapitolu z povídky The Sharing of Flesh, která jediná splňuje všechna požadovaná kriteria. Bohužel jako jediná ukázku nepotřebuje, protože je jako tehdejší vítěz Huga dostatečně známá. Ale třeba i tak přijde někomu vhod…
Literatura:
Počítám, že americký sci-fi časopis Galaxy asi mnoho dnešních čtenářů, nejen českých, nezná, přestože vycházel víceméně pravidelně skoro třicet let. Já bych ho také neznal, kdyby ovšem ve svém čísle z prosince 1968 nepublikoval povídku A Life Postponed od mého oblíbeného spisovatele Johna Wyndhama, která nikde jinde nevyšla. Tudíž nebylo zbytí a musel jsem si toto číslo Galaxy sehnat. A docela to stálo za to, přestože A Life Postponed není zrovna dobrá.
I u nás oblíbená série knih ze světa Midkemie, kterou už třicet let produkuje Raymond E. Feist, postupně dosahuje až nestvůrné rozsáhlosti. Začátek dubna přinesl další přídavek pro nás čtenáře – vyšlo A Kingdom Besieged („Království v obležení“), první díl prý poslední trilogie, Chaoswar („Válka s chaosem“ – neplést s válkami chaosu, které se v Midkemii odehrály v dávné minulosti). Upřímně řečeno, do čtení jsem se po zkušenostech s předchozími třemi ságami nijak zvlášť nehrnul, ale přeci jen zvědavost nedala a když jsem dokončil důležitější knížky (dost hrozný čtvrtý díl Billa galaktického hrdiny, který jsem se sebezapřením překousal jenom proto, že pátý díl je prostě super a já nechci přeskakovat), pustil jsem se i do Království. A nelituji – knize se dá vytknout řada věcí (a také to na dalších řádcích udělám), ale je to po dlouhé době první Feistova kniha, která mě opravdu navnadila na další díly a u které se nebudu muset přemáhat, až ji budu číst podruhé (ale už je otázka, jestli i potřetí).
Autorská práva mi bohužel brání dát jako ukázku povídku A Long Spoon, která je sice daleko nejlepší z celé sbírky, ale bohužel tak krátká, že bych ji sem musel dát celou – a to bych už s volnými užitími narazil. Rozhodl jsem se tedy „jít na jistotu“ a nabídnout vám úvodní část titulní Consider Her Ways, končící zhruba v okamžiku, kdy už je zjevné, že je něco hodně špatně, ale ještě před odhalením, jak moc špatně to je.
Literatura:
Zatímco u povídkové sbírky The Best of John Wyndham jsem se rozplýval nad tím, jak dobře sestavená ta sbírka je, sbírka Consider Her Ways and Others patří mezi mé nejméně oblíbené. Důvodů je víc, hlavní je ale ten, že většina povídek patří spíš k tomu slabšímu, co John Wyndham napsal – a vesměs se k nim v jeho tvorbě najdou povídky s obdobnou tematikou, ale lepším provedením. Pro kompletisty je ovšem Consider Her Ways and Others nevyhnutelná – jedna z povídek (Oh, Where, Now, Is Peggy MacRafferty?) se nesežene nikde jinde a jedna (A Long Spoon) jen obtížně v tematických (nikoliv autorských) sbírkách. A co čert nechtěl, zrovna A Long Spoon je opravdu výborná.
Pokud sledujete tyto stránky pravidelně, nemohlo vám uniknout, že se v oblasti knih a filmů velmi zajímám o soutěže, ve kterých jde účastníkům o život – viz např. kniha The Hunger Games (v češtině vyšla jako Aréna smrti) nebo film Slashers). The Long Walk od Stephena Kinga (česky vyšel jako Dlouhý pochod v roce 2005) také patří do této společnosti, a kdyby ničím jiným, tak zaujme tím, že jde o zřejmě nejstarší zpracování tématu vražedných soutěží. (Pokud znáte ještě starší, dejte mi vědět.)
Při výběru ukázky ze sbírky The Best of John Wyndham jsem vůbec neměl lehkou práci: Jednak jsou povídky poměrně krátké a je obtížné najít kus, který by byl schopen fungovat samostatně, dal by jasnou představu o obsahu povídky a přitom nezkazil pointu. No a hlavně – skoro všechny povídky ve sbírce jsou opravdu dobré, takže stálo hrozného úsilí vybrat tu jednu, která bude reprezentovat všechny ostatní. Nakonec jsem zvolil první podkapitolu povídky And the Walls Came Tumbling Down, hlavně proto, že první kapitola Trojského paprsku je příliš krátká a první kapitola Pomsty přes prostředníka zase příliš dlouhá…
Literatura:
WYNDHAM, John: The Best of John Wyndham. London: Sphere Books, 1973. 320 str. ISBN 0-7221-9369-6.
Pokud máte zájem o Wyndhamovu povídkovou tvorbu v angličtině (v češtině není moc z čeho vybírat), jednou z nejlepších knížek, po které se podívat, je sbírka The Best of John Wyndham. Obsahuje celkem dvanáct povídek, které svým časovým rozpětím pokrývají skoro celou Wyndhamovu kariéru – od roku 1932 až do roku 1960. Obdobně je pokryto skoro celé spektrum témat – od průzkumu vesmíru přes válečné povídky, horror, mezilidské vztahy až po paradoxy času. Jediné, co trochu chybí, je Wyndhamova humorná tvorba – pokud nepočítáme suchý britský humor, který je v mírné míře přítomen v takřka všech Wyndhamových dílech.
