Výhody e-inkových čteček
Když jsem před týdnem psal, že „následovat bude článek o výhodách čteček“, ani jsem si neuvědomil, jaký si na sebe pletu bič. Teprve při rozmýšlení obsahu jsem si uvědomil, že přestože výhody čteček jsou při jejich používání naprosto zřejmé a nezpochybnitelné, sepsat je pokud možno objektivně je docela problém. Nakonec jsem našel jen dvě „skutečné“ výhody elektronických knih na e-inkové čtečce proti klasické papírové knize, to ostatní jsou jenom stébla, kterých se chytám, aby to vypadalo, že e-inková čtečka je výhodnou investicí. Ale třeba mě v komentářích doplníte o výhody, které jsem přehlédl.
Rozměry a váha
Asi největší výhoda elektronické čtečky proti klasickým knihám je v rozměrech a váze tohoto zařízení – čtečka zabírá stále stejné místo (zhruba srovnatelné s menší knížkou) bez ohledu na to, kolik knih je do ní nahraných. Nejvíce se to samozřejmě projeví při přenášení – u papírových knížek jsem se celkem běžně ocital před dilematem, jestli s sebou vzít jednu knížku a riskovat, že ji dočtu v nesprávnou chvíli a nebudu mít do číst po zbytek dne, nebo vzít knížky dvě a celý den se s nimi tahat. A to byly jen běžné všední dny, při přípravě na dovolenou jsem běžně zabral půl batohu knihami. U elektronické čtečky je to jednoduché – prostě do ní nahraju sto knížek a mám jistotu, že budu mít pořád co číst, i kdyby se mi náhodou vlak zpozdil o půl roku :-).
Rozměry se ovšem projeví i jindy než jen na cestách: pokud knížky kupujete, dříve nebo později se dostanete do situace, že už není kam je odkládat, protože všechny poličky jsou jimi zabrané. Nějakou dobu to jde řešit ukládáním knih do dvou řad za sebe, ale i tak místo časem dojde. To u elektronických knížek problém není, když bude nejhůř, tak prostě koupíte o jednu paměťovou kartu víc a je vystaráno na dalších sto let…
Možnosti úprav
Narozdíl od papírových knih se e-booky snadno upravují. Nestane se vám u nich, že je písmo příliš malé nebo příliš velké – prostě si vyberete takové, které vám vyhovuje. Můžete také volit z různých typů písma ten, který vám bude nejvíce vyhovovat. Pokud jste perfekcionisty a nekupujete e-knihy s DRM, můžete upravovat i samotný obsah knih. Mě třeba dost vadí, když jsou v knížce pravopisné chyby nebo když editor nebo překladatel něco zprasí, ale u papírové knihy nemám moc šancí s tím něco udělat; e-book ovšem mohu snadno upravit. A nemusí jít jen o chyby pravopisné – jsou knihy, které se mi docela líbí, ale které obsahují zbytečné odstavce nebo kapitoly; není nic jednoduššího než z e-knihy vyházet ty části, které tam mít nechci.
Vytváření kopií
Zkopírovat papírovou knihu je pracné a drahé, zkopírovat e-knihu je jednoduché a nestojí to ani korunu. Využití překračující zákon či morálku jsou zřejmá, této vlastnosti se ale krásně dá využít i zcela poctivě – například k „zálohování“ knížek. U e-booku se, pokud máte těch kopií dostatek, nikdy nestane, že vám knížku rozkouše pes nebo že ji zničí voda, ani by nemělo dojít k tomu, že ji někde máte, ale nemůžete si vzpomenout, kde.
Čtení knížku neničí
Výhodou elektronických knih je i to, že se procesem čtení nijak neopotřebovávají: kniha je pořád přesně stejná, ať ji přečtete kolikrát chcete. Zvlášť to oceňuji u knížek, které jsou staré a špatně dostupné – při kompletování tvorby Johna Wyndhama jsem například zjistil, že některé jeho povídky vyšly jen jednou, časopisecky, ve třicátých letech minulého století; časopisy z té doby se ovšem shánějí poměrně obtížně a když už je dostanete, jsou vesměs polorozpadlé a při každém otočení stránky hrozí, že se rozpadnou úplně. Vždycky mě úplně bolelo u srdce z nich ty povídky číst, protože bylo jasně vidět, jak to těm časopisům ubližuje. U elektronické verze tento problém neexistuje.
(Pokud vás stará literatura až tak nezajímá, můžete si stejný problém představit na sice nových, ale zato pořádně tlustých paperbackách. Jakmile má taková knížka víc než nějakých 500-600 stran, začne být čtení bez poškození knihy problematické. Monstrózních rozměrů to dosáhlo třeba u Feistovy ságy z Tsuranského impéria, která v angličtině vyšla ve třech dílech, přičemž druhé dva mají zhruba 900 stran každý.)
Možnost předvádět se
Nesmím zapomenout ještě na jednu výhodu, sice takovou přízemní, ale přesto znatelnou: Elektronické knihy u nás zatím skoro nikdo nezná a každý jejich výskyt je zdrojem pozornosti. Zejména u e-inku to je velmi zřetelné, protože e-inková čtečka je na první pohled něco úplně jiného než (přeci jen relativně běžnější) čtení na mobilech, PDA nebo notebookách.
E-ink vs. LCD
Všechny dosud uváděné výhody platily pro elektronické knihy obecně proti klasickým papírovým knihám. Vyvstává proto otázka, proč kupovat drahou, špatně dostupnou a funkcemi chudou e-inkovou čtečku a ne levný, všudypřítomný a univerzální mobil nebo PDA. Důvody jsou v zásadě tři: E-inkový displej je pro čtení podstatně příjemnější než sebelepší LCD (sice každý bude namítat, že „na svém PDA jsem přečetl padesát knih a nikdy jsem s displejem neměl žádný problém“, ale jsem přesvědčen, že po dvou třech knihách přečtených na e-inku by se k LCD už málokdo chtěl vracet), zařízení má podstatně delší výdrž na baterie (u e-inku se bavíme o týdnu nebo dvou intenzivního čtení) a má ergonomii optimalizovanou pro čtení. Zejména první dvě vlastnosti jsou myslím jen obtížně vyvratitelné.
Otázkou je, jestli uváděné výhody ospravedlní značně vysokou investici, zvlášť když je vykompenzujete existujícími nevýhodami čteček. Za sebe říkám, že první dva body mi jako důvod pro koupi čtečky stačí, současně ale naprosto chápu výhrady mnoha potenciálních uživatelů, že současné ceny jsou prostě příliš vysoké.
