Z papíru do čtečky 3: Plustek OpticBook 3600
Plustek OpticBook 3600 je skener speciálně určený pro skenování knížek. Tomu je podřízeno ovládání i software, ale hlavně design – a v tomto konkrétním případě tím nemyslím jenom vzhled, ale kompletní návrh. A je to poznat – převod knížek do elektronické podoby je s tímto skenerem velice pohodlný i přesto, že je manuální.
Hardware
Skener sám je dost veliký, zejména na výšku – má skoro deset centimetrů. Hned po rozbalení zaujme tím, co ho odlišuje od všech ostatních mě známých skenerů – skenovanou plochu nemá „vycentrovanou“, ale posouvá ji co nejtěsněji k jednomu okraji. Myšlenka za tím je taková, že se kniha na plochu nepokládá doširoka rozevřená, ale přehne se přes hranu skeneru a snímá se po jedné stránce. Díky tomu se knihy neničí – stačí, aby se knihu podařilo rozevřít na 90 stupňů, což se dá bez velkého poškození zvládnout i u paperbacků. V této souvislosti také poněkud odpadá ta výhrada k výšce skeneru – klidně by mohla být ještě větší, protože podle ní spadá dolů jedna stránka knihy, na kterou je tak jako tak třeba mít místo.
Zajímavostí je značný počet tlačítek na skeneru – kromě obligátního zapnout/vypnout jsou tu tři veliká tlačítka pro skenování v černobílém, šedoškálovém a barevném režimu, a čtyři menší tlačítka (náhled, BookPilot a přepínač mezi knihou a samostatnými papíry), která jsem dosud nepoužil.
Skenování knih pomáhá i to, že kryt skeneru je volný a bez problémů zvládne i knihy pět centimetrů tlusté; navíc se dá odejmout úplně a omezení na výšku předlohy pak není už žádné. V praxi to vesměs dopadá tak, že ten kryt před skenováním odstraním a vrátím ho, teprve když s prací skončím – výsledky jsou i tak naprosto vyhovující.
Software
Pokud jde o software, dodáván je pochopitelně TWAIN ovladač, nástroje Action Express (sedí v trayi a slouží jako centrála, ze které se spouští všechno ostatní) a Book Pilot (což je víceméně grafická nadstavba nad ovladačem). Všechny jsou k dispozici v řadě jazyků včetně češtiny a mám k nim vlastně jen jednu výhradu – jsou skinovatelné a jejich skiny mají podobu obrovských bitmap, které mají na disku přes 60 MB a bezztrátově se zkomprimují na 10. To mi trhá srdce (vyrůstal jsem na ZX Spectru se 48 KB paměti), ale pokud to má být jediný problém těchto programů, dá se to přežít.
Ze software třetích stran jsou k dispozici NewSoft Image Folio, NewSoft Presto! PageManager a Abbyy FineReader Sprint 5.0, z nichž jsem nezkoušel ani jeden – přeci jen jde už o poněkud starší kousky a, upřímně řečeno, necítil jsem zatím, že bych je k něčemu potřeboval.
Používání
Jak se s tímto skenerem snímají knihy? Jedním slovem „skvěle“. Po necelém roce používání a asi pětadvaceti knihách mohu zodpovědně říci, že když byl tento skener navrhován, tak si skutečně někdo sednul a důkladně zanalyzoval, jak by měl celý proces převodu knihy do elektronické podoby vypadat – a pak podle téhle analýzy navrhnul nejen tvar a funkce skeneru, ale i vzhled a funkce softwaru. Uživatel tak dostává do ruky jeden celek, který výborně spolupracuje a opravdu usnadňuje práci – není to jako u mnoha jiných řešení, která snoubí skvělý hardware s mizerným software nebo naopak (pro příklad nemusíme jít daleko – ten první případ dost přesně popisuje i samotný Sony Reader).
Myslím, že nejnázornější bude napsat sekvenci kroků, které provádím, když se z výchozího stavu (skener je úplně odpojen a žádný jeho software není aktivní) chci dostat do stavu cílového (knížka naskenovaná v počítači):
-
Postavím skener na stůl, připojím napájecí kabel a datový USB kabel a zapnu skener.
-
Spustím Action Express.
-
Otevřu knížku na první stránce a položím ji na skener.
-
Zmáčknu šedé tlačítko (pro šedoškálový režim). Action Express spustí Book Pilot, nažhaví lampu a naskenuje náhled.
-
Zatímco se skener připravuje, já provedu základní nastavení.
Parametry skenování nemusím řešit, protože software si je pamatuje z dřívějška. Jenom nastavím cestu, do které se mají ukládat obrázky (skener sice trochu tupě přednastavuje svoji oblíbenou cestu do
Documents and Settings, ale aspoň si pamatuje cesty, které jsem zadal ručně, takže si je můžu snadno vybrat z comboboxu), výstupní formát (přednastaveno je BMP, k dispozici je ještě TIFF, JPEG a PNG), základ názvu souboru a způsob, jak se mají otáčet stránky (software si totiž uvědomuje, že liché a sudé stránky budou proti sobě otočené o 180 stupňů a rotace provádí automaticky – vy si jen nastavíte, jestli se má otáčet každá lichá stránka, každá sudá stránka, všechny stránky nebo žádná stránka). -
Když je skener připraven, vyznačím v oblasti s náhledem oblast, kterou budu skenovat (typicky celou stránku knihy).
-
Zmáčknu šedé (šedoškálový režim), modré (barevný režim) nebo černé (černobílý režim) tlačítko. Skener načte stránku, otočí ji podle nastavení, zobrazí ji v náhledové oblasti (už správně oříznutou, aby byla vidět jenom skenovaná oblast), podívá se do cílového adresáře na existující soubory a uloží obrázek tak, aby jméno souboru navazovalo (tzn. pokud mám jako základ názvu souboru defaultní „Image“, podívá se na všechny „Image 0001″, „Image 0002″ atd. a udělá třeba „Image 0101″).
-
Vezmu knížku, otočím ji o 180 stupňů (tím se na skenovací plochu dostane druhá stránka) a zmáčknu tlačítko.
-
Vezmu knížku, otočím ji o 180 stupňů, otočím stránku a opět zmáčknu tlačítko. A tak pořád dál, dokud není kniha hotová.
-
Kdybych náhodou zjistil, že se nějaká stránka načetla blbě, tak hned vedle náhledu je velké tlačítko pro smazání poslední stránky, které automaticky smaže i ten vytvořený soubor a vrátí počitadlo zpět. Jediné, co to nezmění, je natočení následující stránky (pokud byla poslední stránka otočena jako lichá, ta následující bude brána jako sudá i v případě, že poslední stránku smažu). Napřed jsem to bral jako nevýhodu, ale v praxi zjišťuju, že je to takhle lepší – dovolí mi to snadno se vypořádat s případy, kdy nějakou stránku nechci skenovat vůbec (protože na ní třeba nic není).
-
Když je kniha hotová, vypnu skener, vypnu Action Express a ze zadaného adresáře si vyzvednu všechny soubory. Hotovo
Super je, že za celou dobu nemusím sáhnout na počítač, pořád se jenom trefuju do tlačítek na skeneru. Tady se vracím k tomu dojmu ze začátku, že tlačítka jsou nějaká velká – jsou, takže se do nich dá trefovat i poslepu a na skener se nemusíte ani podívat! Druhá super vlastnost je, že Book Pilot netrvá na tom, aby byl v popředí: jakmile zmáčknete tlačítko, začne skenování, ale interface Book Pilota zůstane na svém místě. Můžete ho mít klidně mimo obrazovku nebo třeba pod oknem prohlížeče, na kterém si zrovna něco čtete, a on bude přesto správně fungovat. Což je druhá fantastická výhoda – celé skenování se dá udělat nejen bez koukání na skener, nejen bez sahání na klávesnici nebo myš, ale dokonce i bez koukání na obrazovku (nebo naopak jenom s koukáním na obrazovku, na které je něco zajímavého). Moje skenování tak typicky probíhá tak, že u něj buď browsuji po netu, nebo mám vedle skeneru položený Reader a normálně si čtu. Jediné, na co musím myslet, je, že mám čas od času otočit knihu a praštit do megatlačítka. Z nudné a otravné práce se tak stává něco, co vůbec nevnímám, protože se soustředím na knížku, na webovou stránku nebo třeba na film.
Pokud jde o rychlost, skener není z nejrychlejších, ale bohatě to stačí – stránka se načte slušně rychle, ale přece jen natolik pomalu, abych si při tom mohl přečíst kousek knížky a nebyl neustále vyrušován nutností něco dělat. Nicméně asi byste chtěli nějaká čísla. S jednotlivou stránkou nemohu sloužit, nikdy jsem neměl potřebu to měřit, ale zato mám jiné číslo, které je myslím mnohem užitečnější: Naskenovat 100 stránek z knihy trvá cca 18-22 minut; záleží na tom, jak snadno se stránky knížky otáčejí a kolik je volného místa u hřbetu (jinými slovy, jak moc je třeba na knížku tlačit, aby ležela na skenovací ploše celá). Naskenovat běžnou třistastránkovou knížku je práce na hodinu, plus mínus něco málo – hardcovery jdou rychleji, paperbacky pomaleji.
Když už jsem se zmínil o závislosti na volném místě na hřbetu: kolik prostoru je vlastně potřeba, aby skener zabral všechno? Absolutní minimum je někde kolem 5 milimetrů – tolik místa potřebujete mezi hřbetem a začátkem/koncem textu, aby se zachytil text celý. Pro pohodlnou práci je vhodné mít cca 8 milimetrů, ale samozřejmě, čím víc, tím líp; 8mm nicméně stačí na vcelku pohodlnou práci.
Velice oceňuju to, že skenováním na OpticBooku se knihy skoro neničí: knížku stačí otevřít na devadesát stupňů, což její hřbet bez problémů snese. Skenoval jsem takhle i nějaké manuály z války a nezdálo se, že by na tom byly po skenování hůř než před ním.
Nějaké chyby? Popravdě řečeno mě nic vážného nenapadá. Je tu poměrně vysoká cena (cca 6000 Kč), ale pokud už člověk vrazil ještě větší částku do čtečky, tohle by ho nemělo zastavit. Nemám úplně dobré zkušenosti s barevným podáním obálek knih, ale velmi pravděpodobně bude chyba na mé straně – mám ještě normální plochý skener, který už mám důkladně vyzkoušený a nastavený, takže jsem na nějaké ladění barevných profilů na OpticBooku nikdy neměl trpělivost a vždycky rovnou vrazil knížku do druhého skeneru; je pravděpodobné, že kdybych ten čas na nastavení věnoval, výsledky by byly dobré (konec konců, skenoval jsem nějaké barevné obrázky zevnitř knížek a dopadly velice dobře, problémy mi dělaly vždycky jenom obálky).
Celkově vzato beru OpticBook 3600 jako vynikající ukázku toho, jak se dá po kvalitní analýze udělat výborně použitelný kus hardwaru. I kdyby existovala mezi skenery na knížky nějaká konkurence, měla by po této výborné zkušenosti s Plustekem velkou práci přesvědčit mě o tom, že mám změnit značku. Ani nižší cena by totiž nejspíš nevyvážila to pohodlí, které s OpticBookem mám. Pokud chcete také skenovat knížky, mohu OpticBook jedině doporučit. (Mimochodem, dá se koupit i v ČR. Já jsem ho kupoval v Mironetu, vede ho i Alza a nepochybně i další prodejci výpočetní techniky.)
Další díly seriálu:
- Proč to dělat?
- Zařízení
- Plustek OpticBook 3600
- OCR – FineReader 9.0
- Technická korektura
- Obsahová korektura
Velmi zajímavý seriál! Čtu téměř 100% knížek na PDA (HTC Touch HD) a občas jsem si nějakou udělal přes obskurní plugin do Wordu (lezl z toho tuším PDB). Ale rád si přečtu, jak se to dělá sofistikovaně
Díky a těším se na pokračování.
Jen pro zajímavost, podíval jsem se teď na šest posledních knížek, které jsem skenoval, jak dlouho to trvalo.
Všechno děláno tím způsobem, že v průběhu skenování browsuju po webu nebo čtu knížku na čtečce…
(Tu poslední knihu už jsem měl jako e-book, ale při čtení jsem v ní zjistil takové chyby, že mi přišlo jednodušší naskenovat to celé znovu než se to snažit opravit…)