Consider Her Ways and Others (John Wyndham)
Zatímco u povídkové sbírky The Best of John Wyndham jsem se rozplýval nad tím, jak dobře sestavená ta sbírka je, sbírka Consider Her Ways and Others patří mezi mé nejméně oblíbené. Důvodů je víc, hlavní je ale ten, že většina povídek patří spíš k tomu slabšímu, co John Wyndham napsal – a vesměs se k nim v jeho tvorbě najdou povídky s obdobnou tematikou, ale lepším provedením. Pro kompletisty je ovšem Consider Her Ways and Others nevyhnutelná – jedna z povídek (Oh, Where, Now, Is Peggy MacRafferty?) se nesežene nikde jinde a jedna (A Long Spoon) jen obtížně v tematických (nikoliv autorských) sbírkách. A co čert nechtěl, zrovna A Long Spoon je opravdu výborná.
Consider Her Ways (1956)
Consider Her Ways (Shlédni cesty jeho) je jednou z mnoha povídek, ve kterých se Wyndham zabýval fungováním (a paradoxy) času – cestování časem, větvením času ze společného bodu, problematikou časoprostorových dimenzí atd. Hrdinka se probouzí k vědomí v cizím prostředí, a – jak záhy zjišťuje – i cizím těle. Je pochopitelně zmatená tím, co vidí a slyší, a její slova, která patří do jejího „skutečného světa“, jsou zase matoucí pro její okolí. Teprve poté, co naváže kontakt s místními intelektuálními veličinami, se začne situace vyjasňovat.
Povídkou se prolíná několik základních principů. Nejviditelnější je samozřejmě problematika času nebo časoprostorových dimenzí, v tomto případě však nejde o téma klíčové – cestování v časoprostoru je zde jen prostředkem, jak dostat hrdinu do prostředí, kde bude moci být konfrontován jeho (soudobý pozemský) pohled na realitu s pohledem alternativním, který stejnou věc interpretuje úplně odlišným – a nutno říci, že značně nelichotivým – způsobem. Faktem je, že s padesátiletým odstupem od napsání povídky se nemůžu ubránit dojmu, jestli na tom alternativním pohledu náhodou není více, než sám autor zamýšlel.
Na své si také přijdou příznivci – i odpůrci – sociálního inženýrství a všichni, kdo rádi vyhrávají argumentační spory nefér způsoby.
Odd (1961)
I Odd (Velice podivné, vyšlo i česky) se zabývá časem, tentokrát ovšem jako nosným tématem. A také na podstatně menším prostoru – na několika málo stránkách se dozvíme, jaké podivné okolnosti vedly k tomu, že nedávno zesnulý známý průmyslník Sir Andrew Vincell odkázal nemalé peníze člověku, kterého potkal jednou v životě na asi tak půl hodiny.
Oh, Where, Now, Is Peggy MacRafferty? (1961)
S obyčejnými dívkami, které ze všeho nejvíc touží dostat se do filmu a stát se hvězdou, se v literatuře půlky dvacátého století setkávám docela často – až překvapivě často na to, jaké žánry preferuji. Wyndhamova poněkud sarkastická povídka Oh, Where, Now, Is Peggy MacRafferty? (Kam se poděla Peggy McRafferty?) je jedním z příkladů, jak k tomu dojde – když četbu vybírám podle jména autora, musím počítat s tím, že čas od času zkusí i něco z jiného žánru.
Tím ovšem nechci říct, že by „Peggy“ až tak vybočovala – Wyndham se čas od času sociálními dopady běžných (nebo i méně běžných) věcí čas od času zabývá. Tak jako tady – televize objeví nový nadějný talent, prostou, nezkaženou dívku, která by mohla způsobit přelom v cynickém světě filmu, a proto se do ní vyplatí investovat. Potíže ovšem nastanou v okamžiku, kdy Peggy v průběhu studií záhadně zmizí.
Abych byl upřímný, ačkoliv má „Peggy“ docela pěknou pointu, je trochu příliš zdlouhavá na to, aby se mi líbila. Ale co se dá dělat, když chci mít všechno, tak do toho musím zahrnout i slabší kousky…
Stitch in Time (1961)
Stitch in Time (Steh v čase) hodně připomíná povídku Odd výše: jádrem povídky je čas a časové dimenze a „Terminátorovská“ provázanost toho, co bylo (nebo nebylo), s tím, co je (nebo bude). Potíž je jen v tom, že povídka je prostinká a její pointa už dnes sotva někoho překvapí.
Random Quest (1961)
Také o Random Quest (Náhodné hledání) drží téma stanovené předchozími povídkami – i v jeho jádře je cestování napříč časem nebo dimenzemi, tentokrát s naprosto klasickou zápletkou „muž se neočekávaně přesune jinam, tam se zamiluje, pak se vrátí, a začne svoji lásku hledat i tady“. Celkem vzato nic zvláštního a s nevýraznou pointou, zaujal mě ale úvod, ve kterém hledající muž odmítne říci cokoliv o důvodech svého zájmu o Harshomovic rodinu, ale jeho protějšek na to velmi „Holmesovským“ způsobem přijde sám.
A Long Spoon (1960)
Konečně se dostáváme k daleko nejlepší povídce celé sbírky: A Long Spoon (*) popisuje příběh muže, který neúmyslně přivolal pekelného démona a co z toho vzešlo – zatímco démon by rád prokázal nějakou tu službičku výměnou za příslib duše, moderní člověk má za prvé dost informací o tom, k jakým konců to vede, a za druhé těžce preferuje výměnu typu „něco za nic“ než „něco za něco“. Povídka je krátká, svižná, humorná a s výbornou pointou, dokazující, že i tak tradiční instituce jako peklo se musí modernizovat, pokud chce mít šanci proti soudobému byznysu. (Mimochodem, i ostatní Wyndhamovy „ďábelské“ povídky – např. Confidence Trick, Technical Slip – mají tento charakter, takže pokud se vám líbí jedna, podívejte se i po ostatních.)
Výhodou pro ty, kdo nevládnou angličtinou a/nebo nechtějí číhat na eBayi, až se sbírka objeví, je, že povídka vyšla i v češtině – podle Scifibaze dokonce dvakrát („Čertovo kopýtko“ a „Obchod je obchod“); ne že bych si snad myslel, že shánění Světové literatury 1968/4 nebo Pionýra 1984/4 bude nějak zásadně jednodušší než shánení několikrát dotiskované Consider Her Ways and Others…
*) Omlouvám se, ale opravdu netuším, jak název správně přeložit – jde o část rčení „He who sups with the devil should have a long spoon“, které v zásadě znamená, že při jednání s ďáblem (respektive čímkoliv špatným) by si člověk měl držet pořádný odstup, aby na to nedoplatil. Dosavadní české názvy se mi fakt nelíbí.
Jak už jsem uvedl na začátku, sbírku považuji za jednu ze slabších. Consider Her Ways není nezajímavá, ale je příliš dlouhá a i když má zajímavé momenty, většina jejího obsahu už byla zpracována lépe. Oh, Where, Now, Is Peggy MacRafferty? je originálnější, ale také zdlouhavější, a těžce vybočuje z tradičních Wyndhamových témat (což může být dobře i špatně, záleží na tom, proč ji čtete); jinde než v této sbírce se ale nesežene. Odd, Stitch in Time a Random Quest jsou takový průměr – na jedno přečtení fajn, ale sotva kdo bude mít důvod, aby se k nim vracel. No a celé to uzavírá skvělá A Long Spoon, která z této sbírky dělá „must have“ i pro ty, kdo nepotřebují mít Wyndhama komplentího (nicméně dá se sehnat i v tematické sbírce The Devil His Due, kterou jsem zatím nečetl, ale právě pod výborným dojmem z A Long Spoon jsem si ji pořídil a momentálně mi leží na stole).
Já vycházím z ISFDB, to je daleko kompletnější. (Ale já už skutečný „kompletista“ nejsem, už mám všechno :-))
Neocenitelna stranka pro wyndhamovske kompletisty
http://www.penguinsciencefiction.org/