– Möll měl myslím o něco vyšší stav, protože tak velké vlny na jeho spodní části si nepamatuji. Možná na to mělo vliv to, že jsem ho tentokrát jel v singlu na dvoumístném Riu a ne na raftu, projevilo se určitě i počasí – skoro celou dobu lilo, většinou hodně. Ale v neoprénu a s helmou mi to ani moc nepřišlo.

– Naproti tomu Soča měla stav velmi nízký, počítám tak o metr nižší než posledně. Nejeli jsme proto horní úsek, začali jsme až u vesnice Žaga (parkoviště na souřadnicích 46°18’58.328″N, 13°29’40.384″E). Aby se to vyrovnalo, spodní úsek s kličkováním mezi obrovskými vápencovými balvany jsme jeli dvakrát (druhý start z parkoviště u Srpenice).

– Isel byl asi stejný jako vždycky předtím, tzn. se spoustou vody (vodočet v St. Johannu 2,3 metru), rychlým proudem a velkými vlnami. Jeli jsme ho opět dvakrát (od startu kousek nad Hubenem do Ainetu a podruhé do St. Johannu), při druhé jízdě jsem si po úvodní WW4 části přesedl do Ria a zbytek si sjel v singlu. A jsem upřímně rád, že jsem to nejel celé – už takhle jsem z toho byl utahaný až až. Ale byla to naprostá bomba.