Windows 7: „Instalační program nemohl vytvořit nový systémový oddíl nebo najít existující systémový oddíl“
Rozhodl jsem se, že se přeci jenom podívám na Windows 7. Sice nejsem ani zdaleka přesvědčen o tom, že je to bůhvíjak dobrý operační systém (ve smyslu, že mi proti Windows XP přinesou zásadní výhody), ale podle všeho to je poslední možnost, jak na 64 bitů přejít pokud možno postupně a bez velkého šoku. A hned na začátek jsem dostal příležitost se celé odpoledne vyvztekat hned na čtvrté obraovce instalátoru: Dál než k výběru cílového disku jsem se nedostal, protože instalátor tvrdohlavě stojí na svém, že „Instalační program nemohl vytvořit nový systémový oddíl nebo najít existující systémový oddíl. Další informace naleznete v souborech protokolu instalačního programu.“ Řešení se nakonec našlo, ale že to dalo práci!
Zmíněná chybová hláška není, jak se snadno přesvědčíte pohledem do Googlu, úplně vzácná. Horší už to je s jejím řešením. Drtivá většina rad se dá rozdělit do dvou základních kategorií: Za prvé na variace do tradičního počítačového (zdaleka ne jen Windowsovského) řešení ve stylu „vystupte, nastupte a zkuste to znovu“ – doporučuje se smazat všechny viditelné oddíly a vytvořit je znovu, případně nechat instalátor, ať si je vytvoří sám ve volném místě, to všechno v různém pořadí a všelijak prokládané restarty. Případně se můžete dočkat i rady, vytvořit si oddíly ručně v nástroji DISKPART, což sice v mém případě nezabralo, ale umožnilo mi to aspoň vzrušující hodinku bloumání v příkazové řadce a hledání těch mýtických protokolů instalačního programu (pokud vás to zajímá, stačí na obrazovce s výběrem disku zmáčknout klávesu SHIFT+F10 a hned se dostanete do CMD; informace pochází z nadějně znějícího příspěvku Chyba disku při čisté instalaci Windows 7 na blogu Jiřího Brejchy, který si tímto poznamenávám jako užitečný zdroj).
Druhá kategorie doporučení by se dala shrnout jako „šamanské pokusy“ – vesměs jde o doporučení, která sice teoreticky mohou něco ovlivnit, ale není vidět žádný racionální důvod, proč by měly. Viděl jsem: „Přidejte do počítače další disk, i když ho Windows neuvidí.“ „Pomohlo mi vypnutí/zapnutí Max CPUID Value v BIOSu.“ „Přepněte řadič do režimu AHCI.“ „Přepněte řadič do režimu IDE.“ „Nainstalujte Windows z flash disku místo z DVD.“ A ještě pár dalších podobných. Nevylučuji, že v některých případech mohou pomoci – počítače jsou záludné bestie a mám ještě v živé paměti řadu neskutečně absurdních postupů, které skutečně zabraly.
Řešení jsem nakonec našel na zahraničních fórech, a v prvních okamžicích jsem ho zamítl jako další z těch šamanských výdobytků: Ukazuje se, že Windows 7 nejdou nainstalovat na disk, který není v BIOS setupu nastaven jako první bootovací disk. Klidně před ním může být kdovíkolik CD mechanik a disket, možná před ním mohou být síťové adaptéry s možností bootu (zde nepanuje mezi zdroji shoda), ale rozhodně před ním nesmí být žádný jiný disk, ani takový, který Windows samy nerozeznají. A to byl přesně můj případ: Windows jsem se rozhodl nainstalovat na zbrusu nový SSD (OCZ Vertex Turbo, pokud to někoho zajímá), který jsem zapojil místo původního Gigabyte i-RAM – no a inteligentní BIOS mé desky (Asus P5K WS – zřejmě jediná cenově dostupná deska s PCI-X slotem) se rozhodl, že to je vhodná situace pro zamíchání pořadí a jako první z disků nastavil řadič 3WARE 9550, na kterém mám datové pole. Windows 7 kupodivu řadiče 3WARE neznají, ale BIOS základní desky ho rozeznal jako řadič a jeho diskům nastavil prioritní pořadí (diskové služby BIOSu k diskům přistupují pod čísly 80h, 81h atd., přičemž přiřazení se řídí právě pořadím nastaveným pro bootování). Instalátor pak tento disk sice odmítl použít (protože nechce používat služby BIOSu, a ani se mu v tom nedivím), ale také odmítl použít SSD připojené na „normální“ (rozuměj „známý“) řadič prostě proto, že nebyl vidět pod tím magickým číslem 80h. Hlavně že se Windows už od dob prvních NT (tehdy ještě 3.1) snaží odpoutat od dědictví prvních PC a jejich BIOSu…
Řešení
Řešení je tedy zcela triviální: stačí skočit do BIOS setupu vašeho počítače, přejít na stránku „Boot order“ (nebo „Boot setup“ nebo jak se to na vaší desce jmenuje) a ověřit si, že disk, na který hodláte Windows 7 nainstalovat, je v rámci pevných disků uveden na prvním místě. Pozor jenom na tu drobnou zradu, že moderní BIOSy často mají „boot order“ dvoustupňový – napřed pořadí typů zařízení (napřed CDROM, pak disketa, pak disk…) a pak v rámci každého typu ještě samostatné pořadí zařízení tohoto typu; pro Windows je právě podstatné to druhé pořadí, tj. jednotlivé disky v rámci typu „pevné disky“.
No tak to musím povedať, že Windows 7 urobil v podstate pokrok oproti Viste. Vista pri inštalácii umožňovala vybrať si disk, na ktorý bude Windows nainštalovaný bez ohľadu na poradie, ale bootovanie dala vždy na disk nastavený ako prvý v biose. Pre človeka čo o tom vedel to bola v podstate výhoda – mohol si vybrať kde chce mať ktorý systém a pritom mohol bootovať stále z jedného. Častejšie sa ale stalo, že niekto si toto neuvedomil, nainštaloval si systém a potom bol nasraný, keď si nastavil bootovací disk v biose a zistil, že takto to nepôjde a že botovanie je stále na pôvodnom disku. Systém Windows 7 je teda blbovzdornejší otázkou je ako v ňom dosiahnuť to, aby všetky systémy na rôznych diskoch botovali z jedného disku…
No, já jsem hlavně šťastný jako blecha, že Windows 7 neumí řadiče 3WARE, protože kdyby je uměly, tak touto vychytralou operací zprasí můj šifrovaný disk. Tedy ne že bych neměl hromady záloh, ale stejně…
Taky nesmi byt v poradi zarizeni nastaveny boot z USB pred HDD, protoze se pak instalace snazi nastavit bootovani na USB zarizeni (pokud je pritomne). Dlouho jsem se s tim trapil, nez me napadlo, ze mam pripojenou flashku…
Dotaz na desku Asus P5K WS, která sice byla ve článku zmíněná, ale diskuse nad ní do něj nepatří, jsem přesunul do diskusního fóra: Základní deska Asus P5K WS.
To je v pytli. Windows mně počastoval úplně stejnou hláškou. Jenže já mam sekvence nastavený dobře, před hdd mam jenom mechaniku a až za nim usb. Instaluju to z usb flash a na jednom oddílu hdd mam nainstalované Ubuntu. Ten pes bude asi zakopanej někde tam, no nic tak to zkusim vypálit na DVD.:-D
Sice jsem mel v BIOSu nastaveny spravny disk jako vychozi bootovaci, ale instalator Windows ho stejne oznacil jako Disk 2 a pokus o instalaci koncil zminovanou chybovou hlaskou. Ale vyndal jsem z pocitace vsechny ostatni disky a proslo to. Takze diky za tip.