Formáty na PRS-505: *.LRF

Zatímco s formáty TXT, RTF a PDF už se asi setkal každý, LRF (respektive správněji BBeB, BroadBand eBook) už tak známý není. Přesto by byla chyba ho přehlédnout – je to totiž nativní formát všech e-inkových čteček od Sony a tudíž má pro majitele těchto zařízení jisté výhody proti všem ostatním formátům. Na druhou stranu je rovnou třeba přiznat, že pro nic jiného než čtení na Sony Readerech se nehodí – dělat v něm úpravy nebo z něj převádět text do jiných formátů je velice obtížné a nepohodlné.

Technicky je LRF založen na XML formátu Xylog, který je následně zkomprimován do souboru LRF. Je výrazně optimalizován pro čtení na e-inkových zařízeních, na kterých vykazuje řadu výhodných vlastností, ale právě tato vysoká optimalizace zároveň znamená, že se formát pro nic jiného moc nehodí. Svým způsobem tak připomíná PDF – ten je perfektní ve své hlavní funkci „reprezentovat obsah tak, jak bude vypadat na papíře dané velikosti“, ale zkuste si to PDF zobrazit na jiném formátu, upravovat ho nebo ho třeba nechat přečíst hlasovou čtečkou, a spláčete nad výdělkem. O LRF platí to samé v bledě modrém, jen místo „papíru“ dosaďte „displej“.

Z praktického hlediska je LRF určitou kombinací výše zmíněných formátů. Stejně jako RTF Umí dobře a rychle zobrazovat text, umí do něj vkládat obrázky, umí integrovat vlastní fonty, má jistou omezenou podporu pro tabulky a prostorová data. Z PDF si převzal optimalizaci na konkrétní typ zobrazovacího zařízení, která mu umožňuje (omezeně, ale přece) prostorově rozmisťovat data a hlavně zajišťuje bezproblémové stránkování (nestane se vám, jako u čistého textu, že na konci dokumentu trvá otočení stránky více času než na začátku). Navíc dobře podporuje ta metadata, se kterými čtečky obvykle pracují – název, název pro řazení, autor, autor pro řazení, obsah, odkazy a podobně.

Konkrétně na PRS-505 formát přináší hlavně rychlé a stabilní vykreslování (subjektivně nejrychlejší i nejstabilnější ze všech podporovaných formátů). Pro české uživatele je zvlášť užitečná práce s fonty, kdy formát standardně nechává vykreslování na fontech zařízení (tzn. pokud nahradíte standardní fonty čtečky fonty vlastními, (skoro) všechny knihy to reflektují a zobrazí se ve vašem typu písma), ale současně dovoluje použít vlastní fonty specifické pro konkrétní knihu. Výhodou, kterou oceníte až poté, co o ni přijdete, je schopnost PRS-505 zobrazovat texty v LRF zarovnané do bloku.

Nevýhod LRF ovšem také není málo. Ta základní, která mě zpočátku vehnala do náruče formátům ostatním, je malá rozšířenost – knihu v LRF takřka nenajdete. Naštěstí existuje několik více či méně kvalitních konvertorů, a specielně při použití Calibre není už důvod se malé rozšířenosti bát.

O obtížných dodatečných úpravách už jsem psal. Proč to tak je, když jde vlastně jen o XML? Problém je v tom, že to XML je hodně chudé co do struktury nesených informací. Trochu připomíná HTML verze 3.2 – zobrazit v něm jde skoro všechno (pomocí tagů jako FONT), ale informaci o významu dané pasáže už z toho nedostanete: Jako příklad bych uvedl Pratchettovy knihy o Zeměploše, kde Smrť mluví takhle. V LRF jde udělat to samé, ale není to speciálním symbolem pro „místo malých písmen použij trochu menší velká písmena“, ale zápisem typu „S [zmenši velikost písma] MRŤ MLUVÍ TAKHLE [konec změny velikosti]“. Jestli vám to nepřipadá až tak strašné, tak si v té větě představte několik velkých písmen porůznu rozházených místo toho jednoho na začátku. A podobně je to i s dalšími typografickými „finesami“ – mnoho toho jde udělat, ale už z toho pak nejde poznat, co to vlastně mělo znamenat.

Určitou nepříjemností je, že zobrazovací engine použitý v PRS-505 je zjevně psán spíš na rychlost a jednoduchost než na vizuální dokonalost, takže řada podporovaných vlastností je zobrazována „přibližně“. To platí o zarovnání do bloku (dobře je to vidět, pokud se věta skládá jen ze samých dlouhých slov), nejviditelnější je to u kurzívy, která není řešena extra fontem, ale prostým sešikmením normálního písma; vypadá to docela hnusně a hlavně to vkládá mezery do přechodů mezi šikmým a normálním písmem. Problematické je podtržené písmo, které se naštěstí moc často nepoužívá, nečekaným a nepříjemným omezením je nemožnost odkazovat na některé typy objektů (jde odkázat na začátek nadpisu a na začátek odstavce, ale nejde odkázat doprostřed odstavce ani na začátek bodu seznamu), naštěstí se to jakž takž dá obejít (bod seznamu může být tvořen odstavcem, na který už odkazovat jde).

Svoje specifika si přidává i Calibre. Jeho část pro vytváření LRF je mnohem starší než části pro vytváření dalších formátů a je to na ní poznat – například nepoužívá pro vyhodnocení struktury vstupního dokumentu zásobníkový automat, takže nezvládá vnořené tagy (pokud bych měl například větu „<em>tato věta obsahuje <em>zdvojený</em> důraz</em>“, tak je druhé <em> ignorováno a celá zdůrazněná část skončí už u prvního </em>, ne až u druhého, kde by měla). Navíc v některých případech uvažuje za uživatele, takže například v oboustranně odsazeném textu (takovém, jaký v HTML dostanete pomocí tagu <blockquote>) natvrdo vkládá mezi odstavce velkou mezeru, zatímco v normálním textu nevkládá mezeru žádnou a jen první řádek odstavce odsadí. Ale vesměs jde jen o kosmetické chybky, se kterými se dá žít, a jsou vyvažovány mnoha skvělými vlastnostmi Calibre (třeba možností přepočítat všechny texty na zadanou základní velikost písma).

LRF jsem strhal hodně, skoro by se zdálo, že je to formát k ničemu. Přesto je v současné době mým hlavním e-bookovým formátem – pro čtení na Sony Readerech převyšuje všechny ostatní formáty. Jeho nevýhody řeším tím, že v něm knihy neskladuji – uchovávám je ve standardním HTML, kde také provádím opravy a případné exporty, a když potřebuju LRF, nahodím Calibre a nechám soubor zkonvertovat. S ohledem na to, že určitou konverzi bych tak jako tak musel provádět i u ostatních formátů (kromě PDF), neberu toto zdržení za nevýhodu. Vliv má samozřejmě i skutečnost, že už mám vypracovanou metodiku konverze, která je extrémně rychlá a pohodlná; však se k ní časem také dostanu.

Pozn.: To samé co o LRF platí i o formátu LRX, který je vlastně totožný, až na to, že obsahuje ochranu proti kopírování.

Kniha ve formátu LRF na  čtečce PRS-505

Podobné příspěvky:

12 Responses to “Formáty na PRS-505: *.LRF”

  1. avatar Petr napsal:

    Díky za reakci a už jsem to asi pochopil. Jedná se o zdroj zpráv, který lze nadefinovat ke svým RSS zdrojům. Omlouvám se za svojí neznalost a ještě jednou díky za reakci.

    Petr

  2. avatar pepak napsal:

    Nemám tušení, co myslíte tím „Calibre XML“.

  3. avatar Petr napsal:

    Dobrý den,
    jsem vášnivý čtenář a proto jsem si zakoupil čtečku SONY READER. Vzhledem k tomu, že jsem spiš PC uživatelský typ než systémový inženýr, tak mi dalo trochu starostí než jsem jí počeštil, ale díky Vašim stránkám jsem to zvládl i já. Používám calibre a jsem navýsost spokojen. Nastal u mě trochu problém, když jsem zjistil, že knihy ze zdroje, který mě zajímá, používá formát calibre xml. A z toho jsem trochu vyděšený. Když soubor načtu do calibre, tak nic. Zjevně jsem něco nepochpil a tímto prosím o radu co s tím.

    Moc díky, Petr

  4. avatar pepak napsal:

    Ano, je to tak – teď si vybavuji, že tam je takové nastavení. Ale nikdy jsem to nezkoušel.

  5. avatar Marek Lutonský napsal:

    Ještě jsem kolem toho trochu pátral a prostřednictvím jakéhosi prográmku (myslím že PRS Customizer) se prý zarovnání z justify dá přepnout trvale na left.

  6. avatar pepak napsal:

    Pokud vím, tak to formát vůbec neumí, i když renderer evidentně ano – TXT je vždy zarovnaný doleva a RTF umí doleva i do bloku. EPUB také v současné implementaci umí jen zarovnání doleva. Takže řešení je nejspíš v konverzi: buď do EPUBu (ta je nejméně ztrátová a nejvíce propracovaná, ale bohužel má také renderer od Adobe největší omezení třeba pokud jde o češtinu nebo o rychlost zpracování), nebo do RTF (zobrazuje ho stejný renderer jako LRF).

  7. avatar Marek Lutonský napsal:

    Dobrý den,

    nevíte, zda se při převodu do formátu LRF prostřednictvím Calibre dá nějak nastavit, aby se text nezarovnával do blooku? V nastavení je zaškrtnutá, ale navíc i neaktivní volba. Ve výsledku je ale text stejně zarovnaný. Přivítal bych raději zarovnání na levý praporek.

    Nebo jde to nějak nastavit přímo v PRS-505? Díky.

  8. avatar Mila napsal:

    Jenže při konverzi přes calibre (word nebere, Lib2Go ano) mi nejde čeština u každého asi 3 dokumentu převedeného z RTF do LRF, z Lib2Go jdou všechny dokumenty včetně DOC a PDF napoprvé…

  9. avatar pepak napsal:

    Lib2Go používá pro konverze Calibre (prý ne výhradně, ale z větší části ano), takže bych vcelku očekával, že to na čtečce bude fungovat bez problémů.

  10. avatar Mila napsal:

    Teprve na 505 čekám, ale při testech se Sony software jsem našel výborné www na online převod z doc, pdf .. do LRF – v Sony software abook library funguje, můžete někdo otestovat na 505? Je to tady – dávka až 5 knih, převod pár minut, vypadá to slibně:
    http://www.lib2go.com/

  11. avatar Priby napsal:

    Jako nový majitel PRS 505ky jsem velmi vděčný za jakékoliv informace. A na těchto stránkách je vše co potřebuju. Díky moc, za to že sis udělal čas to sepsat :).

  12. avatar Rudla napsal:

    Opet vynikajici popis! 🙂

    Dekuju

Leave a Reply

Themocracy iconWordPress Themes

css.php