For Love of Evil (Piers Anthony)

Ve osmdesátých letech minulého století si spisovatel Piers Anthony vymyslel docela zajímavý svět, vzniklý jako kombinaci tří světů: našeho (resp. mírně budoucího) moderního vědeckého světa, světa popisovaného hlavními náboženstvími, zejména křesťanstvím, a magického světa mýtů a legend. Celý svět stojí na představě, že všechny tyhle komponenty tu existovaly vždycky, ale zatímco v našem světě se prudce rozvinula ta první na úkor ostatních, v Anthonyho světě všechny stály vedle sebe a vyvíjely se přibližně stejně. Takže tam vedle sebe fungují auta a létající koberce, počítače a kouzla, draci a kosmické lodě, bůh a ďábel, vzájemně se doplňují nebo si pomáhají (například počítač se výborně hodí pro vyvolávání démonů, protože nikdy na nic nezapomene a nedovolí démonovi vymknout se kontrole). Významnou částí tohoto světa je pět neutrálních sil – smrt, čas, osud, válka a příroda – které jsou vlastně „úřady“ spravované obyčejnými lidmi. Cyklus Inkarnace nesmrtelnosti (Incarnations of Immortality) popisuje právě „běžný život“ těchto inkarnací a jejich zápas se zlem – inkarnace a jejich úřady jsou sice nominálně neutrální, ale fakticky musí stát na straně dobra, protože zlo dělá všechno pro to, aby normální chod světa zvrátilo ke svému prospěchu.

Na začátku devadesátých let u nás nakladatelství Classic, nechvalně proslulé kvalitou svých překladů, vydalo pět knih inkarnací, od smrti (Na bledém oři) přes čas (Ve skleněných hodinách), osud (Se zamotaným vřetenem) a válku (Vláda rudého meče) až po přírodu (Náruč zelené matky), ve které dobro konečně triumfovalo a Satan byl definitivně poražen. Zazvonil zvonec, pohádky je konec, a nikdo se už nedozvěděl, že série má ještě dva další díly, které tvorí nedílnou součást celého cyklu, a jeden „bonusový“ díl stojící mimo. A zrovna šestý díl, o kterém napíšu dnes, je tím nejlepším, co Inkarnace nesmrtelnosti obsahují. Seznamte se s For Love of Evil („Pro lásku ke zlu“), zabývající se, jak jinak, Satanem.

(more…)

Rides a Dread Legion (Raymond E. Feist)

V České Republice čerstvě vyšla Zloba šíleného boha (Wrath of a Mad God), třetí a závěrečný díl šesté Feistovy ságy ze světa Midkemie. To je myslím ideální příležitost k tomu, abych sepsal své dojmy z první knihy sedmé ságy, kterou jsem právě dočetl. Sága se jmenuje Demonwar Saga (v češtině počítám asi „Válka s démony“, pořád lepší než hrozný překlad Darkwar Sagy jako „Válka temných“), její první díl nese název Rides a Dread Legion („Jízda děsivé legie“) a pojednává, překvapivě, o další invazi armády démonů do Midkemie. Narozdíl od Hadí ságy (Serpentwar Saga) tady ovšem démoni budou aktivnější. Možná – uvidíme, až za rok vyjde At the Gates of Darkness, protože Rides a Dread Legion je na démony až nečekaně chudá.

(more…)

The Hunger Games (Suzanne Collins)

Krátká zprávička na Studně, informující o chystaném filmu The Hungry Games podle stejnojmenné knížky od Suzanne Collins, mě přiměla hned otevřít Amazon – „horrorové soutěže“ mám velice rád i ve filmové podobě a jejich knižní verze jsou vesměs ještě lepší – Running Man od Stephena Kinga mě sice až tak nebere, ale Battle Royale (Koushun Takami) je fantastický po všech stránkách a Sulphuric Acid (Amelie Nothomb) patří k těm nejpůsobivějším knihám, které jsem za poslední léta četl (a kdyby nebyl tak strašně depresivní a neměl tak zprasený závěr, klidně by to mohla být jedna z mých nejoblíbenějších knížek).

(more…)