Sony Reader PRS-T1 po čtvrt roce

Před čtvrt rokem jsem tu zveřejnil své první dojmy ze čtečky Sony PRS-T1. Nyní už na ní mám přečteno dost knih na to, abych mohl některé závěry opravit nebo doplnit. Takže pokud stále ještě nemáte svoji čtečku a váháte i nad PRS-T1, třeba zde najdete odpovědi na své otázky. Pokud už ji máte, pokusím se popsat řešení problémů, o kterých vím.

Čtení knih

PRS-T1 je čtečka elektronických knih, nepřekvapí tedy, že si na pohodlném čtení dává záležet. Možná překvapením pro uživatele konkurenčních čteček je drasticky osekaný seznam podporovaných formátů – rozumně se dá pracovat pouze s formátem EPUB, do počtu (aby se neřeklo) je k dispozici ještě čistý text a samozřejmě PDF. Žádné jiné formáty podporovány nejsou, pokud máte knihu v něčem jiném, musíte si ji zkonvertovat. V době, kdy Calibre celkem spolehlivě konvertuje mezi snad všemi používanými formáty, to nepovažuji za zásadní nevýhodu, je ale třeba s tím počítat, pokud máte sbírku knížek postahovanou z všemožných zdrojů.

Vykreslovacím programem je osvědčený Adobe Digital Editions, podporovány jsou tak jak „obyčejné“ nechráněné PDF soubory, tak i soubory s DRM systémem Adept. To by mělo pokrýt drtivou většinu chráněných formátů, jedinou podstatnou výjimkou je Amazon.

Během čtení jsem nenarazil na skoro nic z toho, co mě iritovalo na starší verzi ADE, která byla v PRS-505: zarovnání do bloku funguje, písmena „j“ na začátku řádku se nedeformují, přechody mezi odkazy jsou rychlé. ADE má daleko nejkompletnější implementaci standardu EPUB, z míry ho nevyvedou dokonce ani takové speciality, jako je víceúrovňová tabulka obsahu; prý umí i javascript a vektorovou grafiku (nemohu potvrdit, to mi do knih nesmí). Asi jediné, co mi vysloveně chybí, je podpora pro obsah generovaný pomocí CSS – ani na T1 nelze vytvářet uvozovky pomocí HTML tagu <q> a pak je pomocí CSS vykreslovat.

Stále jsem si nezvykl na podivné číslování stránek, kdy čtečka nějak odhadne počet stránek na celou knihu a pak tyto stránky víceméně rovnoměrně rozdělí mezi to, co prezentuje jako stránky uživateli. Fakticky to znamená, že pokud má kniha třeba 200 stránek, tak ji nepřečtete celou na 199 otočení stránek, ale třeba na 300 nebo 400 otočení. Nebo naopak jen na 180, protože některá čísla se „přeskočí“. Výhody tohoto řešení mi zůstávají utajeny.

Ergonomie

Velkou výhodou a současně také velkou bolestí PRS T1 je ergonomie ovládání. Čtečka se většinu času chová inteligentně a přepíná se z režimu do režimu, podle toho, co zrovna děláte. Takže když kliknete na odkaz, tak se automaticky zobrazí tlačítka pro Zpět a Dopředu, která fungují jako v klasických browserech – vrátit se na místo, odkud odkaz vedl, je tak hračkou (což se o některých konkurenčních čtečkách zrovna říct nedá).

Super je, že podržením stylusu na slovu se označí celé slovo, není třeba zběsile šachovat, abych ho „chytil“ celé. V té souvislosti musím zmínit, že postupem času jsem se také docela smířil s nabízeným výkladem slova ze slovníku; výklad sice nejde vypnout, ale aspoň jde zvolit jeden z několika slovníků. A ne, nevím – nevím, jestli se do čtečky dá nahrát nějaký anglicko-český slovník.

Možná to pro někoho, zejména toho, kdo četl dokumentaci, bude překvapení, ale pro otáčení stránek stačí úplně kraťoučké táhnutí, takové 3-4 milimetry jsou až až. Není třeba táhnout stylus přes celou stránku, jako to vypadá z dokumentace.

Současně ale čtečka vykazuje spoustu nepochopitelných chyb v ovládání:

  • Čtečka má dost nerada zvětšování nebo zmenšování výběru (provádí se tažením za „zarážky“ na začátku a konci označení) o jednotlivé znaky. Pokud chcete přidat jedno písmeno, osvědčilo se mi opatrně popotáhnout o 2-3 milimetry požadovaným směrem a hlavně to nepřehnat, protože po počáteční nechuti se naopak označení rozběhne jako splašené a přidáte půl odstavce, ani nevíte jak.

  • Nepodařilo se mi najít spolehlivý způsob, jak protáhnout označení až do konce odstavce – čtečka sice poslušně zobrazí blok přes celý odstavec, ale jen co stylus uvolníte, tak hned skočí o jeden znak zpátky. Vím o jediném způsobu, jak označit konec odstavce – skončit na začátku odstavce následujícího.

  • Pokud chcete měnit rozsah označení a shodou okolností se vám podaří dostat do pozice, kdy začátek i konec jsou skoro nad sebou (na různých řádcích, ale horizontálně na podobné úrovni), jeví se jako nejspolehlivější napřed označení roztáhnout moc a potom zmenšit, protože jinak má čtečka nesmírně otravnou tendenci hýbat tím druhým koncem, než na který klikáte.

  • Ve spodní části čtečky (cca poslední čtyři řádky, zabrané výkladovým slovníkem) je třeba označit napoprvé, protože jakmile stylus pustíte, tak označení překryje výkladový slovník a vy už rozsah označení neupravíte. Speciálně v této oblasti se mi osvědčilo označovat zprava doleva a ne zleva doprava, jak je pro mě přirozenější.

  • Pokud chcete označit něco v pravém horním rohu, je nejlepší začít tak ve třech čtvrtinách řádku, roztáhnout označení až na konec, a pak výběr zúžit. Čtečka totiž jinak všechny kliknutí v dané oblasti chápe jako kliknutí do rohu a snaží se vytvářet záložku stránky.

  • Pokud používáte volné kreslení po stránce, rozlučte se s myšlenkou, že si nakreslíte něco smysluplného v levém horním rohu, kde jsou ikonky pro výběr mezi režimem kreslení a gumování. Do jisté míry to jde, ale musíte začít mimo obě ikonky a pod nimi kreslit podle odhadu.

  • Zatímco horizontální táhnutí slouží k otáčení stránek, vertikální teoreticky nemá žádnou funkci. Prakticky se chová také jako otáčení stránek, a to dopředu nebo dozadu podle toho, jestli čtečka usoudí, že jste skončili vlevo nebo vpravo od startovního bodu.

  • Vyhledávání spolehlivě funguje jen pro angličtinu, respektive pro anglická písmenka. S diakritikou se vyhledávat nedává, a i když čtečka teoreticky podporuje vyhledávání s odstraněním diakritiky (pokud příslušné záznamy vhodně připravíte, tak umí najít „žluťoučký“, když naťukáte do vyhledávače „zlutoucky“), nefunguje to spolehlivě; jeví se mi to tak, že ve jménech autorů vyhledávat lze, ve jménech knih ne. V textu knih rozhodně vyhledávat nejde, leda že najdete kousek, který diakritiku neobsahuje.

  • Výběr ze seznamů překresluje jen část stránky, pokud kliknete v horní části obrazovky, ale celou stránku, pokud kliknete na poslední asi tři řádky.

O dalších nedomyšlenostech, jako je nemožnost určit na standardní čtečce výchozí font (ještě že máme ty hacky!) nebo rychle smazat dočtenou knihu, už jsem psal v dubnu.

Poznámky

V čem PRS-T1 skutečně září, to je práce s poznámkami. Můžete označit stránku (kliknutím do rohu, pokud stylus podržíte, lze k záložce přidat i psanou nebo kreslenou poznámku), slovo nebo odstavec (vyznačením bloku a volbou Highlight; pomocí Add Note lze přidat psanou nebo kreslenou poznámku), do stránky lze volně čmárat (např. si zakroužkovat místo, ke kterému se chcete vrátit), plus lze vytvářet obecné (na knize nezávislé) poznámky psané i kreslené. Všechny poznámky se ukládají do SQLite databáze a existují nástroje, které je odtamtud umí vyexportovat (PRS-T1 Annotations Exporter).

Výborně se funkce hodí zejména ke korekturám v knížkách: Normálně čtete, a když narazíte na chybu, jak ji podle jejího charakteru označíte zvýrazněním (highlight), poznámkou nebo čmáranicí. Z hlediska dalšího zpracování je nejlepší zvýraznění, protože pak je příčina chyby jasně vidět už v seznamu poznámek a vy kvůli tomu nemusíte přímo otvírat označené místo v knížce. Abyste měli srovnání: Na PRS-505, kde šlo označovat jen celou stránku, pro mě byl snesitelný limit na počet poznámek někde kolem třicítky (jakmile bylo poznámek víc, už to bylo tolik práce, že se mi do toho vůbec nechtělo a měl jsem tendenci to odkládat); na PRS-T1 celkem bez skřípění zubů zvládám i 150 poznámek, a většinou je dokážu zpracovat rychleji než 30 poznámek na PRS-505. (Ale i na T1 jsou limity: Knížku s 340 poznámkami, které jsem nasekal během cesty z Rakouska, jsem musel dělat nadvakrát.)

Pokud máte ambici elektronické knížky nejen konzumovat, ale také vytvářet nebo aspoň opravovat, je PRS-T1 tou ideální čtečkou pro vás. Proti PRS-505 jde o úžasné zlepšení.

Stabilita

Stabilita PRS-T1 je značně proměnlivá. Většinu času běží spolehlivě, ale čas od času se zblázní a vykazuje zvláštní chování. O tom, že si občas poplete stránkování a začne se pohybovat v kruhu, už jsem psal minule, a tehdejší řešení stále platí – pomůže zvolit stránku číslem a pak se o kousek vrátit.

Méně často, ale už tolikrát, že to není jen náhoda, se mi stalo, že se čtečka po zmáčknutí tlačítka pro další stránku na několik sekund zamyslela a pak se buď vyresetovala, nebo dokonce vběhla do nekonečného cyklu resetů. Pokud se do takového cyklu dostanete, nemá smysl čekat, jestli se třeba náhodou časem nepřeruší; jediným řešením je ostrým předmětem šťouchnout do resetovacího otvoru (vedle USB konektoru) a pak zmáčknout zapínací tlačítko. Bohužel to občas zlikviduje všechny poznámky :-(.

Baterie

Výkon baterií je velmi nevyrovnaný – většinou drží a drží a čtečka stále funguje i po třech týdnech, ale někdy se čtečka zblázní a poté, co ji jeden den plně nabijete, se klidně druhý den vypne, protože už nemá šťávu. Příčiny tohoto jevu se mi najít nepodařilo a jak ho včas poznat také ne. Každopádně se jeví jako rozumné nabíjet čtečku spíš častěji a po menších dávkách (tj. ne rovnou na sto procent), pak se tenhle efekt neprojevuje (respektive, zatím jsem ho v této situaci nepozoroval).

Užitečné aplikace a hacky

Můj návod pro zprovoznění vlastních fontů. Využívá Morklův hack vykreslovací aplikace a jeho výhodou je, že nevyžaduje plný jailbreak čtečky.

 

Hack – naposledy čtené – velmi užitečný hack, který na titulní obrazovce zobrazí tři naposledy čtené knihy místo tří naposledy přidaných. Stačí k tomu otevřít si soubor books.db (v uživatelsky přístupné části paměti čtečky) v nějakém programu pro práci se SQLite databází a vytvořit tento trigger:

CREATE TRIGGER recently_opened_trigger AFTER UPDATE OF reading_time ON books
BEGIN
UPDATE books SET added_date = 0 WHERE _id = new._id;
UPDATE books SET added_date = reading_time WHERE reading_time NOT NULL AND _id <> new._id;
END

Pozn.: MobileRead střídavě tvrdí, že to s nejnovějším firmware nefunguje a/nebo že to není potřeba, protože to jde nastavit přímo ve čtečce. Takže: 1) Funguje. 2) Možná to jde nastavit, ale já jsem to nastavení nenašel. Podle mě si to autor tvrzení popletl s hacknutou čtečkou.

 

Nedávno jsem upravil svůj starý ColBuild, aby podporoval PRS-T1. I pokud nechcete používat sbírky, může být velmi užitečný, protože dokáže vytvořit databázi z knih nalezených v paměti čtečky – tzn. čtečka si tu databázi nemusí vytvářet sama a je rychle připravena k akci. Zejména pokud máte na čtečce spoustu knih, vřele doporučuji.

 

Několik různých jailbreaků, se kterými můžete z PRS-T1 udělat plnohodnotný, i když pomalý, tablet. Zatím jsem je nezkoušel, ale chystám se na to. Tenhle vypadá zajímavě. (Součástí každého rootovacího balíčku je i balíček, který zase čtečku vrátí do původního stavu. Doporučuji mít pohotově, co kdyby…)

 

PRS-T1 Annotations Exporter – umí vytáhnout ze čtečky poznámky a zobrazit je v PC.

Podobné příspěvky:

2 komentáře “Sony Reader PRS-T1 po čtvrt roce”

  1. avatar jetys napsal:

    Vertikální táhnutí slouží k otáčení stránek podle mne proto, že se jim nechtělo přidávat další logiku do ovládání a přepínat rozpoznávání gest pro otáčení stránek podle toho, zda je v standardním či landscape módu. A popravdě – občas se mi to hodí. Při čtení jednou rukou používám gesto vodorovné (levým palcem, držívám čtečku v levé ruce), pokud „otáčím stránku“ pravou rukou, pak většinou gesto svislé.

    Nedocenitelná je pro mne možnost úpravy ořezu pro PDF. Ne, nejde o A4, ale přesto je to opravdu výhodou. Naštěstí jde jen o cca tři publikace a k vánocům je budu mít stejně elektronicky. Ano – jsou kopírované, ale z knih, které fyzicky vlastním (a elektronicky je koupím proto, abych měl snadnější vyhledávání).

    Souhlasím s připomínkami, pokud jde o označování výběrů a s chválou poznámek. Připomenul bych i jednu vlastnost, kterou má ještě Nook – rychlé stránkování.

    Problémy se stabilitou – nesetkal jsem se s výše popsanými, ale při hledání a procházení stránek se mi ji podařilo tak zblbnout, že prohodila stránky, ovšem po skočení do hlavního menu a zpět bylo vše v pořádku.

    V současné době se snažím přečíst komplet Nadaci a dávám si práci s hledáním a opravováním chyb a souhlasím s Vámi – práce s poznámkami je výtečná (to jde vylepšit snad již jen přímým opravováním textu ve čtečce).

  2. avatar lilek napsal:

    „Stále jsem si nezvykl na podivné číslování stránek…Výhody tohoto řešení mi zůstávají utajeny“

    ADE záměrně převádí dokument na normostrany. Podle Adobe to má zaručit, aby například strana 100 odkazovala na stále stejnou stránku, bez ohledu na konkrétní zařízení/rozlišení/velikost fontů.
    Určitou logiku to má.

Leave a Reply

Themocracy iconWordPress Themes

css.php