Z papíru do čtečky 1: Proč to dělat?

Ještě před rokem a půl mi nebylo dost dobře jasné, kde se vlastně na internetu berou všechny ty elektronické knihy. Tedy přesněji řečeno, bylo mi jasné, že někdo vezme papírovou knihu, naskenuje ji, převede do textu a publikuje, ale nedovedl jsem si představit, proč – zkušenost ze skenování obalů celé mé sbírky CDček mě poučila, že rozsáhlejší skenování je velice náročná a dlouhodobá práce, kterou by sotva někdo chtěl dělat jen z dobré vůle. Od okamžiku, kdy jsem si pořídil elektronickou čtečku, se ovšem situace poněkud změnila, „prohlédl jsem“, a teď už skenuji taky. V několika dalších článcích se podělím o svoje zkušenosti s tím, jak to dělat co možná bezbolestně.

Proč se tedy vůbec pouštět do skenování? Prvotní důvod je samozřejmě v tom, že kniha, kterou chci číst, dosud v elektronické podobě neexistuje. U novinek populárních autorů je to ještě jednoduché, nového Pratchetta nebo Feista co nevidět někdo naskenuje, takže stačí počkat. Ale je řada knih, které by stály za přečtení, ale nedá se očekávat, že by je někdo oskenoval – jednak nejsou tak zajímavé pro velký okruh čtenářů, druhak se mnohdy špatně shánějí (tak například dobrá čtvrtina prací mého oblíbeného autora Johna Wyndhama je i v papírové podobě téměř nesehnatelná a je jen málo cvoků jako já, kteří tu práci na jejich sehnání investují).

Naprosto nečekaně se ale vynořil ještě druhý důvod: Mnoho elektronických knih je tak špatně zpracovaných, že je jejich čtení doslova utrpení a jejich úprava nemožná (jsou v PDF) nebo nesmírně pracná (jsou sice v normálním formátu, ale zformátované tak prasácky, že množství ruční práce nutné k uvedení do použitelného stavu naprosto překračuje všechny meze; jako příklad bych uvedl sérii Ve stínu pádišáha od Karla Maye, kterou jsem na českém internetu nalezl v jediném – zcela nepoužitelném – tvaru, kdy je každá kapitola tvořena jediným odstavcem). Kupodivu se velmi často ukazuje, že se správným vybavením je kompletně nové naskenování a zpracování knihy méně pracné než ruční úprava už „hotového“ e-booku.

Vedlejším efektem celého skenovacího procesu je, že získám přesnou zálohu knihy a takřka nezničitelném elektronickém tvaru, který teoreticky budu moci zobrazit i v době, až se papír rozpadne nebo až knihu něčím poleju.

Tolik na úvod a v dalších článcích už přejdeme k praktickým záležitostem.

Další díly seriálu:

  1. Proč to dělat?
  2. Zařízení
  3. Plustek OpticBook 3600
  4. OCR – FineReader 9.0
  5. Technická korektura
  6. Obsahová korektura

Podobné příspěvky:

Leave a Reply

Themocracy iconWordPress Themes

css.php