„Povodňová“ Vltava 2009

Minulý týden pro mě byl docela náročný, protože se mi sešly dvě dlouho očekávané a připravované akce – Festival Fantazie a vodácká dovolená na Vltavě v takové menší partě. To také vysvětluje nedostatek příspěvků v minulých týdnech – jako obvykle jsem musel dohánět resty na FF :-). Report z Festivalu napíšu co nevidět, teď bych chtěl rychle něco málo napsat k té Vltavě (protože FF už skončil a je celkem jedno, jak dlouho mi psaní potrvá, zatímco Vltava je stále aktuální pro případné další zájemce).

Na Vltavu jsme vyráželi v pondělí brzo ráno vlakem, s příjezdem do Vyššího Brodu něco málo po 11. hodině. Bylo to trochu dobrodružné, protože ještě v sobotu byl na úseku Vltavy pod Lipnem druhý povodňový stupeň a nebylo jasné, jestli bude vůbec možné (natož rozumné) na tom jezdit. Naštěstí hladina trochu poklesla a Lipno začalo vypouštět „jen“ nějakých 57 m3 – několikrát víc, než je normální stav, ale přece jen množství, za kterého už se dá bezpečně splouvat. Bezpečnosti napomáhá i to, že Ingetour, u kterého jsme měli objednané lodi, za tohoto stavu řeky automaticky převádí všechny objednávky na objednávky raftů a kanoe půjčuje jen když podepíšete, že jste úplný debil, když na to lezete, a že za všechny ztráty ručíte sám.

První pohledy na řeku z vlaku tedy vypadaly docela výhrůžně (protože rozumný výhled na Vltavu je až u jezu v Herbertově), ve Vyšším Brodě už to nevypadalo tak hrozně – i když pořád ještě dost na to, abychom místo původně uvažovaných nafukovacích Pálav a plastových Vyder půjčili jen dva velké rafty a pustili se na řeku. První úsek byl jen do Rožmberku, kde se k nám měl připojit zbytek party, takže jsme nijak zvlášť nepospíchali a cestu si pořádně užívali. Bylo to docela prima, protože řeka je za vysokého stavu vody úplně jiná než normálně, teče mnohem rychleji, má peřeje i tam, kde normálně není ani vlnka, a člověk má pořád co dělat. Dokonce i na raftu, na který je normální Vltava příliš krotká, to byla docela adrenalinová jízda.

Chce to ovšem rozumný přístup – při vyšším stavu vody není jiný jen normální tok, ale také jezy, a je naprosto zásadně důležité si vždy předem ověřit, jestli je jinak pohodový jezík vůbec sjízdný, a pokud, tak kudy. Zrovna tak je důležité neriskovat; speciálně na raftech lze sjet skoro všechno, ale je nutné počítat s variantou, že se sjezd z nějakého důvodu nepodaří a raft se převrátí – a v tu chvíli může začít boj o život. V případě jezů na prvním úseku pod Vyšším Brodem naštěstí žádný velký problém není. Jez ve Vyšším Brodě byl možná ještě jednodušší než za normálního stavu vody, protože zvýšená hladina vyrovnala velký skok na začátku propusti. Jez v Herbertově je nebezpečný ve své levé části, v pravé cca třetině je válec pod jezem menší a jediné nebezpečí hrozí tomu, kdo z lodi vypadne; kanál pod jezem se pak dá splouvat jak normálně vpravo, kde při tomto stavu nejsou vidět žádné z běžných kamenů a stačí jet rovně, tak v normálně zcela suchém levém korytu, na kterém jsou teď velice pěkné peřeje. Nová (pár let) šlajsna v Rožmberku je naprosto bezpečná, sjíždět přes korunu jezu by si ovšem dovolil jen úplný idiot a dobře mu tak, až tam zůstane. Zbytek toku z Vyššího Brodu do Rožmberku je sice rychlý, ale docela klidný, bez nebezpečí (žádné stromy popadané přes řeku apod.) i bez složitých míst.

Protože zbytek cesty do Boršova je výrazně klidnější než první úsek a mezi námi jsou i docela zkušení vodáci, vyměnili jsme v Rožmberku jeden raft za jednu Pálavu a jednu Vydru a druhý den pokračovali na Český Krumlov. Řeka je zde široká a rovná a neteče nijak zvlášť prudce, vyšší stav vody jí jen dodal rychlost – s raftem se na ní pluje zhruba stejně rychle jako při normálním stavu vody na plastové kánoi. Proud se zpomalí až pár set metrů nad Větřním, kde je třeba trochu pádlovat. Jez ve Větřní je naprosto bezproblémový při jízdě šlajsnou – raft se tam vejde jen těsně, takže se nemůže převrátit, ani kdyby posádka chtěla, a pro kánoe je o úplně rovnou propusť bez vln a bez překvapení – bez problémů ho sjedete i ve dvou v otevřeném plasťáku, aniž byste nabrali nebo aby háčka ofackovala vlna. Něco jiného by byla jízda přes korunu jezu – pod jezem je veliký válec a vůbec mě nepřekvapuje, že se tam před týdnem někdo utopil; spíš mě překvapuje, že byl někdo takový blbec, aby tudy jel. Těsně před Krumlovem je další jez ve Spolí, který byl momentálně průjezdný pro raft kdekoliv, pro plasťák šlajsnou.

Český Krumlov je svými jezy proslulý. Jez pod dřevěným mostem u kempu Nové Spolí nepůsobí za tohoto stavu vody zrovna důvěryhodně, protože u normálně sjízdné dřevěné skluzavky vpravo teče tolik vody, že se docela klidně můžete nedopatřením dostat vpravo od ní a jez „skočit“; navíc následuje dost silná vlna. Pro plasťáky je docela dobře sjízdný úzký proužek řeky mezi touto propustí a nejpravějším pilířem, chce to ovšem dát si pozor, aby zadák udržel loď rovně a nenechal se stáhnout do válce po levé straně. Jez se ale dá naprosto bezproblémově sjet úplně vlevo. Následující jez (U Liry) je celý pod vodou a je z něj jenom malá vlnka; jako rozumné se jeví jet ho někde v pravé polovině, vlevo je to trochu nepřehledné. Jez u Mrázkova mlýna se opět dá krásně projet propustí; na vydře jsme trochu nabrali, raft a Pálava však projely úplně hravě. Legendární „Královna“ (u Jelení lávky) byla tentokrát puštěná úplně celá; normálně se jezdí prostřední propustí, pod kterou je docela velká vlna, dobře se ale dá jet i úplně vlevo, kde je řeka skoro hladká a jediný problém je v tom, že proud tlačí loď na zeď. Do otevřených lodí se tam dost nabírá, ale pokud jedete v singlu a/nebo pokud oba vodáci usilovně pádlují, projede se to úplně hladce.

Po dalším pěkném peřejnatém úseku přichází jez před Zlatou korunou, jehož okolí vysloveně láká k projetí jezu „rovnou“, bez dívání se, jak to vypadá – na břehu, kde se normálně vystupuje, nějaký podnikavý zemědělec vylil asi tak dvě cisterny nějaké močůvky a vystupovat do toho opravdu není příjemné. Jestli to mohu doporučit, obětujte radši hygienu a přeci jenom zastavte – jinak byste snadno mohli, zvlášť na raftu, podlehnout pokušení projet to rovnou přes korunu jezu, což by pravděpodobně bylo vaše poslední vodácké dobrodružství – dole je obrovský zabalák a právě tak obrovský válec, ve kterém bych si nevsadil ani na raft. Šlajsna je naproti tomu úplně bezpečná a opět sjízdná i pro otevřenou vydru.

Poslední úsek do Boršova je opět pěkný, rychlý, peřejnatý a bez nebezpečí, vysoká voda dokonce vyhladila některá místa, která jsou za normálního stavu pro začínající vodáky složitější. Jez v Boršově se nejezdí ani normálně a za tohoto stavu vody také ne; asi by to šlo, ale nějak nemám potřebu to riskovat.

Jediný problém s celou dovolenou byl v počasí – celou dobu to fungovalo tak, že pokud jsme seděli ve vlaku nebo večer v hospodě, bylo slunečno a teplo, ale jakmile se vylezlo na vodu nebo se měly balit či vybalovat stany, začalo pršet. Víkend ale podle všeho bude slunečný celý a kdybych už neměl jiné plány, pravděpodobně bych se sebral a celý ten úsek si sjel ještě jednou – řeka je skutečně hodně rychlá a celá cesta z Vyššího Brodu do Boršova by se bez větších problémů zvládla i za jeden den (na nafukovacích lodích radši za dva). A i kdyby mělo být ošklivě – ten jeden den se to hravě dá vydržet.

Jak mi sdělili rodiče, když jsem se vrátil, média mezitím dělala z Vltavy horrorovou scénu a z vodáků, co ji sjíždějí, v lepším případě idioty. To je ovšem tradiční mediální přehánění – pokud se chováte rozumně, není Vltava ani při dnešním stavu vody nebezpečná. Chce to ovšem mít nějaké ty vodácké zkušenosti (pokud jezdíte malé říčky a potoky v době, kdy jsou pouštěny, nebude pro vás Vltava nijak složitá) a hlavně neriskovat – každý jez si předem pořádně prohlédnout a v případě pochybností ho radši přenést. Samozřejmostí by mělo být nošení plovacích vest a vyhýbání se alkoholu – což jsou ovšem věci často zanedbávané. Nebojte se, vašemu egu to uškodí jen málo – určitě míň než půlhodinový pobyt na dně některého z válců…

Podobné příspěvky:

3 komentáře “„Povodňová“ Vltava 2009”

  1. avatar pepak napsal:

    Jestli to bude „paráda a pohoda“ nevím, ale splavné by to být mělo – teď je ve Vyšším Brodu průtok nějakých 32 m3/s, loni to bylo přes 50 m3/s (aspoň ze začátku).

    Každopádně bych doporučil dvě věci:

    1) Na každou překážku se pokaždé předem podívat. Je úplně lhostejné, že „za normální vody je ta a ta šlajsna jednoduchá“, nebo že „před dvěma hodinami jsme ji sjeli v pohodě“ – teď v ní může být vzpříčený kmen, který z ní udělá zabijáka.

    2) V případě sebemenších pochybností radši překážku přenést. To nejhloupější, co se dá udělat, je nechat se vyhecovat kamarády nebo nadbytkem alkoholu k jízdě.

  2. avatar Alice napsal:

    tak se chystám ve středu(teda spíše ve čtvrtek sjíždět Vltavu z vyšáku do Zlaté Koruny docela teďka lilo hladina je 138cm ve Vyšáku takže čekám na kolik ta voda spadne a jak se nám bude plout(chceme tedy radši na kánoiích) tak snad to bude parada a pohoda jako vloni a my ve zdraví přežijeme díky za tento článek je dobré vědět předem, co čekat za vyššího stavu vody;-)

  3. avatar pepak napsal:

    Tak jsem si chtěl o víkendu Vltavu zopakovat, ale zjišťuju, že už teď se z Lipna upouští o třetinu méně vody (cca 40 m3/s) a od soboty má být už jen polovina tohoto zbytku (20 m3/s). Takže se na to nejspíš vykašlu 🙁

Leave a Reply

Themocracy iconWordPress Themes

css.php