Počítám, že americký sci-fi časopis Galaxy asi mnoho dnešních čtenářů, nejen českých, nezná, přestože vycházel víceméně pravidelně skoro třicet let. Já bych ho také neznal, kdyby ovšem ve svém čísle z prosince 1968 nepublikoval povídku A Life Postponed od mého oblíbeného spisovatele Johna Wyndhama, která nikde jinde nevyšla. Tudíž nebylo zbytí a musel jsem si toto číslo Galaxy sehnat. A docela to stálo za to, přestože A Life Postponed není zrovna dobrá.
Dobré věci chodí podle pohádek po trojicích, a mě se to letos v létě opravdu splnilo – poslední tři víkendy nežiju ničím jiným než divokou vodou. Po rakousko-slovinské trojkombinaci Möll, Soča, Isel a švýcarském duu Vorderrhein a Inn přišla nyní řada i na české řeky – konkrétně na úsek Vltavy v Loučovicích, který jsem si loni sjel na raftu a od té doby se těšil, jak ho zkusím na dvoumístné kánoi. Rok se s rokem sešel a podařilo se.
Minulý víkend pro mě byl ve znamení dalšího zahraničního vodáckého zájezdu, také do Alp, ale tentokrát do Švýcarska – Raftingové klenoty Švýcarska. Jaké to bylo? Až na jednu výhradu super.
Na druhou polovinu srpna jsem měl naplánovaný desetidenní okružní cestu po Alpských řekách, ale cestovní kanceláři se nepodařilo naplnit minimální kapacitu a tak z celé akce sešlo. Musel jsem tedy vzít zavděk několika alternativami. První z nich byl zájezd Alpské perličky, při kterém jsme během tří dní projeli tři pěkné řeky – rakouský Möll, slovinskou Soču a opět rakouský Isel.
Zde není žádný smysluplný text, příspěvek slouží jen jako odkladiště starých komentářů, které už nejsou relevantní (ale nechci je mazat).
Před časem jsem popisoval několik programů pro vytvoření ramdisku pod Windows, včetně důvodů, proč by se tím člověk měl zabývat. Doba pokročila a 64bitové operační systémy už jsou běžné i v domácnosti. Důvody pro použití ramdisků zůstaly, ale trochu se změnily požadavky a hlavně je tu „drobný“ problém s nekompatibilitou – pro 64bitový systém je třeba 64bitový ramdisk. Z dostupné nabídky jsem si nakonec vybral skoro neznámý, ale o to lepší ImDisk; nenechte se zmást jeho celým názvem („ImDisk Virtual Disk Driver“) – ano, je to nástroj pro práci s virtuálními disky, ale ramdisky umí také! Jediný problém je v tom, ImDisk správně nastavit, protože uživatelské rozhraní to neumí a dokumentace to nepopisuje – ale od toho tu jsem já…
Ve článku Authenticode – jak podepisovat programy padl dotaz, jestli jde popisovaný postup použít i pro ovladače do 64bitových Windows. Nemaje žádné praktické zkušenosti jsem si tipnul, že ano. Ale mýlil jsem se – jak jsem si nedávno v souvislosti s druhým pokusem o oblíbení Windows 7 a potřebou lehce upravit ovladač TrueCryptu v praxi ověřil. Nicméně – „cesty jsou“, abych parafrázoval V. Špidlu.
Prvních pět dílů seriálu o regulárních výrazech se zabývalo tím, jak tyto výrazy zformulovat – jejich stavebními bloky a tím, jak je skládat dohromady. Neřešili jsme ale otázku, co s regulárním výrazem, když už je napsaný. Na to odpoví až dnešní díl, ve kterém si povíme něco o vyhledávání, nahrazování a dalších operacích s regulárními výrazy, včetně několika nových zápisů, které se pro tyto účely dají vhodně využít.
I u nás oblíbená série knih ze světa Midkemie, kterou už třicet let produkuje Raymond E. Feist, postupně dosahuje až nestvůrné rozsáhlosti. Začátek dubna přinesl další přídavek pro nás čtenáře – vyšlo A Kingdom Besieged („Království v obležení“), první díl prý poslední trilogie, Chaoswar („Válka s chaosem“ – neplést s válkami chaosu, které se v Midkemii odehrály v dávné minulosti). Upřímně řečeno, do čtení jsem se po zkušenostech s předchozími třemi ságami nijak zvlášť nehrnul, ale přeci jen zvědavost nedala a když jsem dokončil důležitější knížky (dost hrozný čtvrtý díl Billa galaktického hrdiny, který jsem se sebezapřením překousal jenom proto, že pátý díl je prostě super a já nechci přeskakovat), pustil jsem se i do Království. A nelituji – knize se dá vytknout řada věcí (a také to na dalších řádcích udělám), ale je to po dlouhé době první Feistova kniha, která mě opravdu navnadila na další díly a u které se nebudu muset přemáhat, až ji budu číst podruhé (ale už je otázka, jestli i potřetí).
V pátém dílu seriálu o regulárních výrazech se podíváme na možnosti práce s kódováním Unicode, které se velmi hodí uživatelům exotických abeced (například české). Za běžných okolností je totiž knihovna PCRE nastavena pro práci s běžným osmibitovým kódováním znaků (co znak, to bajt), a ještě speciálně pro práci s anglickou abecedou. Abecedy ostatní standardním PCRE podporovány nejsou a buď nejsou použitelné vůbec (japonština a další abecedy, které potřebují více než jeden bajt na reprezentaci jednoho znaku) nebo jen s omezeními (např. čeština – v zásadě funguje, ale neexistuje žádná podpora pro skutečnost, že „č“ je „písmeno“ a ne „speciální symbol“). S podporou Unicode lze ale docela dobře pracovat i s neanglickými abecedami.
