Sony Reader PRS-T1
Před dávnými věky, kdy se u nás e-inkové čtečky ještě skoro nevyskytovaly, jsem se tu rozepisoval o Sony Reader PRS-505. Nyní, o tři roky později, jsem se rozhodl koupit čtečku novou – ani ne tak kvůli tomu, že by PRS-505 nestačila, ale proto, že se konečně rozšířilo dotykové ovládání, od kterého jsem si sliboval snadnější opravování chyb v e-knihách. Volba padla na PRS-T1, opět od Sony.
Na rozdíl od doby před třemi roky jsou už u nás e-inkové čtečky dosti běžné, takže nepochybuji o tom, že jste se s nějakou setkali – ať už přímo, nebo prostřednictvím recenze. Nebudu tedy zbytečně mařit čas obecným popisem technologie e-ink nebo vysvětlováním, k čemu čtečky slouží a k čemu neslouží, a skočím rovnou na vlastnosti specifické pro PRS-T1.
Technologie
Na prvním místě je třeba upozornit na to, že PRS-T1 se v dobrém i zlém přizpůsobila soudobým trendům: dobré je to, že používá displej Pearl (PRS-505 používá o generaci starší Vizplex), který disponuje lepším kontrastem, více stupni šedi a rychlejší odezvou. Samozřejmostí je také dotykové ovládání a připojení k internetu pomocí WiFi. Naopak negativně se moderní trendy projevily v maximálním osekání nákladů, takže vedle celokovového PRS-505 působí plastová PRS-T1 jako chudý příbuzný. Ale na všem špatném je i něco dobrého – aspoň je to lehoučký chudý příbuzný (170 gramů).
Kompletně se změnil software – místo speciálně upraveného Linuxu běží nová čtečka na systému Android. Zapomeňte na staré hackovací postupy, nyní už není třeba (ani to nejde) upravovat XML soubory a přidávat funkčnost pomocí javascriptu, místo toho lze – po mírné „domluvě“ – používat standardní Androidové aplikace.
Nový software je, pokud jde o běžné čtení, docela slušně funkční. Pokud ale budete mít větší ambice, třeba knížky i opravovat, často v něm narazíte na záludnosti a/nebo nedomyšlenosti. O tom se ještě zmíním.
Pozitivní je, že Sony konečně vzalo na vědomí, že na Zemi jsou i jiné státy než USA, a poctilo je podporou přímo ve firmwaru. Česká Republika pochopitelně v seznamu chybí, ale dobrá zpráva je, že zabudované fonty české znaky obsahují, takže české knihy jde číst „out of the box“ (přímo po vybalení z krabice). Totiž – pokud si vždy přepnete na jiné písmo než výchozí, protože zrovna to české znaky nemá.
Pokud jde o podporované formáty, nezměnilo se skoro nic: čtečka stále umí vedle e-knih i zobrazovat obrázky a přehrávat hudbu (nezkoumal jsem, na obojí mám vhodnější zařízení). E-knihy samy zůstaly téměř beze změn, jen zmizel formát BBeB (*.lrf, *.lrfx), který už asi nikoho (kromě těch, kdo poctivě kupovali placené LRF, pochopitelně) nemusí mrzet od okamžiku, kdy se Adobe DE, použitý pro zobrazování EPUB a PDF, naučil zarovnání do bloku. Pokud jste na EPUB přešli už dříve, například v souvislosti s příchodem modelů PRS-350 a PRS-650, budete moci knihy prakticky beze změny – stačí je překopírovat do nové čtečky a už to jede. Pozitivní pro ty, kdo by snad na PRS-T1 přecházeli jako já z PRS-505, je zjištění, že Adobe DE za se ta léta trochu posunulo a většina výhrad, které jsem vůči němu měl, padla.
Ovládání
Pro ovládání se primárně používá dotyk, pro pět základních funkcí jsou k dispozici tlačítka: Na předchozí stránku, na následující stránku (obojí lze dělat i dotykově táhnutím stránky), na domovskou obrazovku (IMHO zbytečné, šlo by nahradit podržením tlačítka Zpět), zpět (zavře otevřené menu apod.) a menu. Tlačítka jsou při spodním kraji obrazovky, ve srovnání s PRS-505 mi chybí zejména tlačítka pro přesun po stránkách na boční straně čtečky.
Dotykové ovládání funguje na prst nebo na stylus (nebo na cokoliv podobného, třeba na párátko) a má spoustu variant – rozlišuje se kliknutí, kliknutí a držení, kliknutí a táhnutí, navíc různé oblasti displeje mají různé funkce, tzn. je nanejvýš vhodné si přečíst manuál.
Proti PRS-505 mě dost mrzí, že řada funkcí buď zmizela úplně, nebo se přesunula do míst, kde nejsou moc dostupné. Například pro smazání dočtené knihy je podle všeho nutné jít do hlavní obrazovky, z ní do seznamu knih, v něm najít knihu, podržet na ní prst a z menu vybrat „Smazat“ – strašně moc operací pro tak jednoduchou věc, kterou jsem v PRS-505 udělal třemi kliknutími.
Obdobně se chovají i další funkce – vesměs se dají najít a použít, ale mnohdy jsou značně neohrabané.
Navigace mezi stránkami
Zobrazovací aplikace většinou funguje dobře, sem tam ale vykazuje zvláštní nestability. Už několikrát jsem například narazil na to, že si v určitých momentech poplete návaznosti stránek, takže po stisknutí tlačítka „na další stránku“ zobrazí stránka, kterou už jste dávno četli, ovšem s novým číslem, takže vypadá jako správně v pořadí. Případně zůstane zobrazená ta samá stránka a nedá se z ní dostat. Řešení je v obou případech stejné, pomocí navigate page skočte o několik stránek dopředu a pak se tlačítkem „o stránku zpět“ vraťte – pak už bude fungovat i „na další stránku“ dobře.
Když už mluvím o stránkování, tenhle nedostatek bohužel zůstal – Adobe DE stále neumí číslovat stránky tak, aby každá stránka měla svoje vlastní číslo, ale místo toho používá číslování typu „101“, „101-102“, „102“, „102-103“, „103-104“, „104“… Zdálo by se, že stačí číslo stránky v hlavě vynásobit dvěma a je hotovo, ale takhle relativně přijatelně to vypadá jen v normálním textu; pokud budete mít část textu, kde je hodně mezer mezi odstavci (například u mě to jsou poznámky pod čarou, které jsou často jednoslovné, ale zobrazuji jen 3 na stránku, aby se nepletly), tak se vám klidně stane, že bude mít 20 po sobě jdoucích stránek stejné číslo.
Skákání po odkazech (např. právě na poznámky pod čarou) funguje výborně a je i velmi rychlé, což jsem o tom samém na PRS-505 říci nemohl. Uživatelské rozhraní čtečky se navíc chová inteligentně, takže když prokliknete nějaký odkaz, tak automaticky zobrazí v dolních rozích tlačítka „Zpět“ a „Dopředu“ pro snadnou navigaci na původní místo.
Poznámky
Velikého zlepšení se dočkáte, pokud jsou pro vás důležité poznámky (třeba já je používám pro oznamování chyb). Z původní jediné chudé možnosti označit si celou stránku se nabídka podstatně rozšířila: Kliknutím a držením na slově si můžete toto slovo (a dalším tažením třeba celou větu) označit zvýrazněním, připsat (na virtuální klávesnici) nebo přikreslit si k němu poznámku, po výběru z menu pak můžete čmárat po stránce zcela volně (doplňovat čárky, škrtat, atd. atd.). Plus je tu pořád možnost označit stránku (kliknutím do pravého horního rohu). K možnostem označování nemám výhrad.
Všechny typy poznámek se zobrazí v jednom společném menu, kde je ikonkou vyznačen typ poznámky a vedle ní nějaký text – u zvýrazněného slova to slovo, u označené stránky první věta na stránce, u čmáranice nějaká náhodná věta, která se vyskytuje někde poblíž místa, kde jste kreslili. Kliknutím se otevře stránka s poznámkou, podržením lze poznámky mazat (tlačítkem menu je jde mazat i hromadně).
Ovšem není všechno tak růžové, jak se to možná zdá. Že navigace na poznámky u konce textu je pomalejší, a to i výrazně, než na začátku, to bych ještě pominul, protože dokud se držíte jen zvýrazňování chybných slov (sousloví), není potřeba na ty stránky skákat, protože chybu vidíte rovnou v seznamu poznámek. Horší je nedomyšlenost v umístění ovládacích prvků: Pokud podržíte kurzor na nějakém slově, vyskočí nabídka možností, co s tím slovem dělat (zvýraznit, vyhledat ve Wikipedii apod.); tato nabídka i inteligentně uskakuje, aby šlo označit každé slovo. Totéž bohužel nejde říct o dalších souvisejících prvcích – ikonka pro kreslení je vždy v levém horním rohu, tudíž v levém horním rohu se nedá kreslit, a to samé, jen v ještě horším provedení, platí o okénku s dohledaným významem označeného slova – možnost vyhledání slova v jednom z mnoha integrovaných slovníků je super, ale to, že okénko vždy zabírá poslední tři nebo čtyři řádky textu a nedá se skrýt, takže je prakticky vyloučeno na spodní části obrazovky označit víc než jen jedno slovo, je velký problém.
Ještě jednou k ovládání
Stížnost výše myslím docela dobře vystihuje obecný problém s PRS-T1: Čtečka vesměs má všechny potřebné funkce, ale často je uživateli nabízí v pojetí, které je těžce nepohodlné. A jde i o základní funkce: Čtečka například hned od výrobce umožňuje zobrazit knihu v jednom z asi osmi různých fontů, stačí si vybrat. Nelze ovšem vybrat jeden z fontů jako preferovaný, aby se v něm otvíraly všechny knihy – výchozí font je napevno daný a pokud se vám nelíbí (což by mě až tak nepřekvapilo, protože zrovna ten shodou okolností neumí česká písmenka), tak prostě po každé otevřené knize musíte rozkliknout menu a vybrat si jiný font. A nebo použít vhodný hack.
Obdobně je to se spoustou dalších nastavení – pokud už je čtečka má (a třeba vyhledání slova ve slovníku zřejmě vypnout nejde), tak je nelze přednastavit a musíte se k nim doklikat. Mě třeba dost mrzí, že nejde čtečku nastavit tak, aby byla standardně v kreslícím módu a teprve výběrem z menu by se přepnula do označovacího. Víceméně jediné, co se tak dá dopředu nastavit, je výchozí velikost písma a to, jestli se stránka přetáčí na následující tažením zleva doprava nebo tažením zprava doleva.
Naprosto nepochopitelná mi je nedůslednost v těch nastaveních, která už k dispozici máte. Vezměte si třeba takový seznam knih – jde v něm řadit podle autorů nebo podle názvu knihy, ale to řazení je maximálně jednoúrovňové (nelze seřadit podle autora a v rámci autora podle abecedy). Skoro každý seznam má k dispozici filtr, kterým můžete ten seznam omezit, ale zdaleka ne každý filtr obsahuje všechny možné hodnoty (takže např. v seznamu poznámek jde filtrovat záložky nebo kresby, ale nejde filtrovat poznámky). Atd.
Obecně bych řekl, že se Sony zcela zjevně inspirovalo u Applu a navrhlo ovládání tak, že dokud budete dodržovat způsob práce, který byl předurčen, budete spokojeni, ale se zlou se potážete, jakmile začnete chtít čtečku používat jinak. Takže například taková hlavní obrazovka zobrazuje poslední čtenou knihu (bez výhrad), tři posledně přidané knihy a pár tlačítek (seznam knih, seznam sbírek, seznam poznámek, slovník a skok na další stránku, kde jsou další nastavení). Pokud budete číst tak, jak řeklo Sony, tzn. v jednu chvíli jednu knihu, a když ji dočtete, tak se pustíte do nejnovější, je to super; pokud ovšem chcete číst současně několik knih (třeba mít rozečteného Homéra v originále a jednou denně to proložit pár stripy z Dilberta), tak máte docela smůlu. Naštěstí na to existuje docela jednoduchý hack, spočívající v drobné změně triggeru v SQLite databázi knih.
A když už jsem zmínil sbírky – ne, ani PRS-T1 neumí zobrazit knihy v hierarchické struktuře, jediné rozvětvení plochého seznamu je právě přes sbírky. Jsem si ale jistý, že po hacknutí čtečky půjde nainstalovat nějaký souborový manažer, který tu strukturu adresářů zobrazit dokáže.
Výdrž baterie
Sony uvádí u PRS-T1 ještě mnohem delší výdrž baterie než u PRS-505: Zatímco u staršího modelu psal o cca 7500 otočených stránkách, u T1 si jich prý užijete až 14000. I se zapnutým WiFi má čtečka vydržet přes tři týdny. Toto optimistické tvrzení nemohu bohužel potvrdit, spíš naopak – momentálně považuji za štěstí, když mi nová čtečka vydrží týden. Je možné, že je to jenom dočasná záležitost (špatně zkalibrovaný ukazatel zbývajícího stavu baterie), ale zrovna tak je možné, že při mém způsobu použití, kdy často označuji slova i věty, prohlížím poznámky a opravené mažu, skáču v dokumentu sem a tam apod., baterii čerpá nevídaným tempem.
Pozitivní je, že na PRS-T1 je možné číst, i když je čtečka připojena do USB portu a nabíjí se; to u 505 nebylo, tam na to musel být externí adaptér.
Nahrávání knih
Knihy jde do čtečky nahrávat třemi způsoby: tradičně zkopírováním přes USB (čtečka se jeví jako USB Mass Storage zařízení), nákupem a nebo stáhnutím z webu. Zvlášť ta poslední možnost je zajímavá – pokud si na svém počítači rozchodíte webserver, který bude nabízet knížky (například Calibre to umí „sám od sebe“), stačí na knížku v browseru čtečky kliknout a ona se stáhne do paměti, dokud ji pak jde rovnou číst.
Nepodařilo se mi najít žádný způsob, jak knihy do čtečky „tlačit“, jako to umí třeba Kindle s e-mailem – buď musíte čtečku připojit USB kabelem, nebo musí iniciativa vzejít od ní; podle všeho nejde mít v počítači nějakou naplánovanou úlohu, která by každé ráno nahrála do čtečky nejnovější noviny. Možná v hacknuté čtečce?
Browser
Když už jsem nakousnul browser – PRS-T1 jeden zabudovaný má a jakkoliv ho považuji spíš za nouzovku, dá se používat docela dobře. Velice mě překvapila rychlost zobrazování, skutečně jsem neočekával, že by čtečka mohla celkem přijatelně zobrazit i animované GIFy…
Hacky a opravy
Dobrá zpráva je, že PRS-T1 bylo už dávno hacknuto, a to na několika úrovních: Za prvé, do jisté míry jde přímo upravovat soubory v uživateli přístupné části čtečky (viz výše hack pro zobrazení posledních třech čtených knížek místo posledních třech nahraných knížek). Za druhé, čtečku lze nabořit tak, aby se chovala jako plnohodnotný Android tablet a byla schopná provozovat většinu software pro Android určeného. Za třetí, jsou k dispozici postupy, co dělat, pokud váš hack selže a čtečka přestane fungovat.
Osobně jsem se zatím zabýval jen první skupinou hacků, a to ještě jen z rychlíku, protože na víc nebyl čas, ale obecně jde o dost slušně prozkoumanou oblast. Pro podrobnosti bych vás zatím odkázal na příslušnou stránku na MobileRead.
Další drobné postřehy
Součástí dodávky je pouze čtečka, USB kabel (standardní mikro USB) a stručné návody na ovládání. Pokud máte zájem o pouzdro, je třeba ho koupit zvlášť. Což se jeví jako velmi rozumné i proto, že…
… Stylus je úplně samostatný a na čtečce není nic, k čemu by se dal připevnit. Pokud ho chcete nosit s sebou, což je pro označování slov docela nutnost, musíte investovat do nějakého pouzdra s držátkem. A nebo s sebou nosit třeba párátka nebo propisku, na ty čtečka reaguje také.
Zatím se mi nepodařilo najít nepromokavý obal, přes který by šlo PRS-T1 dotykově ovládat. Takže na čtení v bazénu nebo ve vaně i nadále doporučuji PRS-505 :-).
Na zhodnocení je ještě brzo, předběžně ale mohu říci, že pro účely opravování knih je čtečka super. Má svoje mouchy, které jsem uvedl výše, ale bohatě je vyrovnává možnost označit chybná slova a pak si ty chyby prohlížet jako seznam, aniž bych vůbec musel otvírat stránku s chybou, natož na ní tu chybu ještě jednou hledat, jak se muselo dělat u PRS-505. Už teď, když se se čtečkou teprve sžívám, se mi časy pro přečtení a opravu jedné knihy výrazně zlepšily. A to rozhodně není k zahození, protože právě korektury jsou na převádění papírových knih do elektronické podoby to nejnáročnější…
Václav: Už jsem odpovídal výše – nevím, nezajímal jsem se o to, jak jsou vlastně slovníky na čtečce řešené.
Ahoj mám dotaz Pepáku,i když vím,že ty anglicky umíš dobře. Tahle čtečka má všechno co má mít,až na pro mne důležitou věc slovník anglicko -český.Pokud existuje slovník do kindlu lze použít i tady nebo nevíš náhodou o nějaké možnosti jak toto vyřešit?
ricci_kent: Každopádně bych začal tím, že ty knihy do čtečky nahraju ručně (jako soubory) místo přes Calibre a budu sledovat, co to udělá. Pokud to zase spadne, tak smažu adresář Sony Reader a zkusím to znovu. Pokud ne, tak smažu Calibre databázi a zkusím to znovu.
Každopádně PRS-T1 umí víc knih než 28. Zatím jich mám (vnitřní paměť plus karta) něco kolem 700 a čtečka si nestěžuje.
…dd,Soňáka mám teprve tři dny,zatím jí můžu jenom chválit,nicméně jsem narazil na jeden problém…v Calibre,pokud se pokusím přidat víc jak patnáctou(15) knihu do hlavní paměti,tak se mi následně smaže náhodně nějaká jiná…to samé se stane pokud jí chci uložit na paměťovou kartu(8Mb),tam je to myslím dokonce při třináctém titulu,tedy mohu mít uloženo celkem asi 28 knížek…zkoušel jsem všechno možné,ale zdá se,že ten počet titulů se nemění ani pokud pošlu víc méně objemných souborů…vnitřní paměť i karta jsou až na pár obrázků a eMPé trojek téměř prázdné…neporadil by někdo??Díky
David: A trváš na tom, že to chceš stahovat přímo tím integrovaným browserem? Ten zrovna dvakrát moc možností nemá. Mě by přišlo nejjednodušší si ten breviář stáhnout nějakým stahovacím softwarem (WGET, HTTrack apod.) a pak zkonvertovat do knihy – EPUB odkazy umí, PRS-T1 s nimi normálně pracuje, takže to aspoň technicky možné je. Jestli i prakticky, to je otázka, trochu se obávám, že většina nástrojů je dělaná jen na jedinou stránku.
Možná bych se na to mohl někdy podívat.
Zdravím.
PRS T1 má wifi browser kde je možné ukládat stránky HTML. Nenašel jsem ale soubor do kterého se stránky ukládají. Chtěl bych si tam stáhnout předgenerovaný offline breviář HTML (http://breviar.sk/cz/download/default.htm) a tak si ho pohodlně číst jako knihu s linkama. I když ještě je ten problém, že čtečka nechce browser otevřít kdy nemá v dosahu wifi signál. Měl bys na to nějaké řešení. Zatím se neodvažuji haknout celou čtečku na Androida…
Díky předem za pomoc. David
Doplnil jsem několik neumělých fotografií (sorry, líp to vyfotit neumím).
Ondrej: Možná někdo, kdo se v Androidu vyzná. Já ne.
Dovedu si představit „uživatelskou“ implementaci založenou na tom, že síť upravím tak, aby komunikace šla přes nějaký můj proxy server, který by převzal URL ze čtečky a nahradil ho za moje. Ale nebudu to zkoušet rozchodit, protože obecně považuji za vhodnější řešení naučit se pořádně jazyk.
Nebo mě napadlo, jesli by někdo dokázal přeprogramovat tlačítko hledat googlem, které vyskočí po označení slova, na „hledat v google slovníku“. Myslím, že by stačilo v programu jenom změnit adresu na česko anglický google translator…
Ondrej: Ty tři poslední knihy se dají skoro dosáhnout tímhle hackem („skoro“, protože existují situace, kde se to pořád chová jako tři nejnověji přidané knihy, ale za běžného provozu to té požadované historii odpovídá velmi dobře).
Ahoj,se čtečkou jsem maximálně spoko jen,ale musím souhlasit, že poslední 3 naposledy otevřené knihy na úvodní straně by byly fajn. Každopádně anglicko český slovník by se mi moc hodil 🙂
tom: Nehledal.
ahoj Pepo
náhodou jsi nehledal česko-anglický slovník do této čtečky? mně se nepodařilo vygooglit nic použitelného :/
Ditamas:
1) Reader vs Mac: Nevím. Ale vzhledem k tomu, že se Reader chová jako klasické Mass Storage Device, tak pokud Mac umí pracovat s běžnými flashdisky, měl by si poradit i s Readerem. Jestli tak pohodlně, jak jsi zvyklý, je otázka – já preferuji kopírování souborů ve file manageru s nelibě nesu ovládání a la iTunes, ale Macista se na to asi bude dívat jinak.
2) Budeš si muset buď hacknout čtečku nebo ?hacknout každou jednotlivou knihu.
3) EPUB. Pokud používáš Calibre nebo počítáš s hacknutím každé knihy zvlášť, tak ti postačí jakýkoliv formát podporovaný v Calibre.
Ahoj vsem.Chci si Reader koupit v USA a vlastnim MacBook Pro.Nejsem prilis technicky zdatna.Bude Reader fungovat pres Mac?Co budu muset udelat,abych mohla cist knizky v cestine?A v jakem formatu je nejlepe je ziskat?Diky za odpoved.
Super, díky za odpověď. Volba je teda jasná… 🙂
ZdendaM: Volné poznámky jsou možné, jak textové, tak obrázkové.
Formát PDB neumí, ale přímo tady na mých stránkách si můžeš stáhnout program, který ti je hromadně zkonvertuje do TXT, se kterým už si čtečka poradí.
Zdravím,
uvažuji o koupi této čtečky. Jen bych se chtěl zeptat, jestli na ní jdou dělat uživatelské poznámky, které ale nesouvisí se čtenou knihou. T.j. třeba si do ní opsat jízdní řád autobusu, nebo nakreslit nějaký jednoduchý náčrtek a uložit? A umí přečíst formát PDB? Mám v něm dost knížek. Díky moc. Z.
MagicQ: Zálohu by sis musel udělat předem. Takhle zpětně leda zkusit dohledat nějakou firmu, která to počeští ještě jednou.
Zdravím.. chtěl bych se zeptat… omylem jsem upgradoval firmware.. resp. nečekal jsem že nový firmware nebude v češtině… dá se nějak čeština dostat zpět? nemá třeba někdo zálohu? člověk co to používá češtinu vyžaduje… čtečka byla kupovaná v datartu a nevím jak to tam bude z reklamací kdybych chtěl češtinu zpět.. nemá někdo zkušenost?
idle: Ano, tím okamžitým táhnutím to jde. Pokud čtečka správně zachytí začátek a začne označovat správným směrem. Prakticky jsem ale došel k tomu, že pokud potřebuji ve spodní části označit víc než jedno slovo, tak mámúčinnější prostě si to zakroužkovat nebo podtrhnout v režimu volného kreslení.
Pár komentářů:
– Označit víc slov pod slovníkem není „prakticky vyloučeno“, je to jenom obtížnější než jinde. Pokud člověk na slově podrží prst i poté, co se zobrazil slovník, a pak táhne dál, tak se mu přechodně vrátí zobrazení původního textu a může označit, co chce. Není to úplně praktické, ale jde to. Pevný ovládací prvek u kreslení mě štve víc.
– Používané číslování stránek mi naopak vyhovuje, střídám různé velikosti písma a líbí se mi, že i po změně je počet stránek stejný.
– Dneska jsem zjistila, že vpisování poznámek umí i CoolReader (mám rootnuto), čímž u mě získal extra body. Akorát se mi při testování choval trošku zmateně, budu si to muset líp osahat.
Peca: Třeba to dokáže někdo ze čtenářů, ale já ne.
Jestli se nepletu, tak něco jako dotyková vrstva na PRS-T1 neexistuje. Použitá technologie by měla být optická. Ze dvou, vzájemně kolmých, stran svítí IR diody a na protilehlých stranách se to naopak snímá.
Pokud SONY opravdu použila tuto technologii, tak:
1/ na to dost těžko půjde vyrobit nepromokavé pouzdro umožňující dotykové ovládání.
2/ se nedivím, že to tolik žere. Byť mi není úplně jasné, jak šetřit energii, když se dotykové ovládání momentálně nepoužívá, určitě je to řešitelné. V okamžiku šmátrání po displeji to ale může dost žrát. Chtělo by to změřit odběr a potvrdit/vyvrátit moji domněnku.
škoda, že jste to neměl možnost srovnat přímo, ale pokud jste si „ničeho nevšimnul“, tak to asi bude ok ;). díky za odpověď i zajímavý článek
6n64: Už několikrát jsem si říkal, že chci udělat přímé srovnání displeje PRS-T1 a PRS-505 vedle sebe. Bohužel jsem si na to pokaždé vzpomněl v době, kdy jsem měl u sebe jen jedno. Ale subjektivní pocit ze čtení je, že nevidím rozdíl – tzn. možná je na tom PRS-T1 lépe (to bez přímého srovnání nedokážu určit), ale určitě na tom není hůře (to bych si všimnul).
také zvažuju koupi nové čtečky, sice bych chtěl raději čtečku s dotykovým ovládáním (na dotykové ovládání jsem si zvykl z telefonu a starou čtečku pořád omylem potlám prsem po displeji), ale trochu se bojím, jestli ta dotyková vrstva není na úkor kvality podání textu, horší kotrast apod. tak bych se rád zeptal na váš názor