Alpské perličky 2011

Na druhou polovinu srpna jsem měl naplánovaný desetidenní okružní cestu po Alpských řekách, ale cestovní kanceláři se nepodařilo naplnit minimální kapacitu a tak z celé akce sešlo. Musel jsem tedy vzít zavděk několika alternativami. První z nich byl zájezd Alpské perličky, při kterém jsme během tří dní projeli tři pěkné řeky – rakouský Möll, slovinskou Soču a opět rakouský Isel.

Soča (začátek)

Výchozím bodem pro všechny tři plavby byl moc pěkný kemp v městečku Obervellach (GPS 46°55’39.069″N, 13°12’4.611″E), kam jsme dorazili po celonoční jízdě v pátek před pátou hodinou ráno.

Möll

Möll

Pro první jízdu byla určena řeka Möll, zřejmě proto, že je ze tří splouvaných řek daleko nejjednodušší a dají se na ní dobře natrénovat základní postupy (i tento zájezd je určen pro vodáky všech kategorií, včetně začátečníků, kteří na raftu nikdy neseděli). To ovšem neznamená, že by to snad byla nuda – řeka je dost rychlá, s tu většími, tu menšími peřejemi, takže hravě překonává většinu „turistických“ českých řek v letním období. A i kdyby nebylo zrovna co dělat, údolí Möllu je skutečně nádherné, modrobílá voda krásně kontrastuje s bohatou zelení lesů i šedými špičkami Alp. Ve vodě se dá i koupat (pod jedním z mostů je dostatečná hloubka i na skákání), doporučoval bych to ovšem jedině v neoprénu. Bohužel jsem si nepoznamenal startovní místo, domnívám se ale, že to bylo kousek za městečkem Außerfragant. Konec byl kousek za Reißeckem, celkem tedy asi 20 km. Obtížnost cca WW2.

Večer ještě zbyla chvíle času na prohlídku kaňonu potůčku Ragga (z města Flattach přes Möll, vstup je zhruba na 46°55’45.667″N, 13°8’24.956″E) – jde o jeden z typických úzkých hlubokých kaňonů, vyhloubený vodou, zpřístupněný jako naučná stezka s převýšením asi 100 metrů.

Kaňon Ragga
Kaňon Ragga
Kaňon Ragga

Soča

Soča (začátek)

V sobotu ráno jsme vyrazili do Slovinska na řeku Soču. Start jsem si opět nepoznamenal, podle mapy to asi bylo na 46°20’16.65″N, 13°37’6.28″E, v místech, kde řeka vytéká ze skalního bludiště a nabývá šířky dostatečné i pro rafty. Sjízdný (pro turisty) úsek má opět cca 20 kilometrů (končí ve vesnici Trnovo) a skládá se ze tří výrazně odlišných částí – v počátečním úseku je řeka velmi dravá a hluboká (WW3), jak protéká úzkým kaňonem (kousek za startem je v cestě řeky velká skála, ze které se dá krásně skákat; pozná se snadno podle úzké lávky, která na ni vede, zastavit se dá ve vracáku za skalou). Pak následuje dost dlouhý úsek, kdy se nic zvláštního neděje (slušný proud, sem tam peřejky, ale celkově kromě úchvatných výhledů na Alpy a čistou vodu nic, co bychom neměli na českých řekách; WW1), který završí technicky dosti náročné „bludiště“ mezi spoustami balvanů, kterými je řečiště poseto (něco jako Čertovy kameny na Vltavě, akorát že na Soče jsou mnohem dál od sebe, takže tam pod dobrým vedením proplují i ne-experti; WW3 až WW4).

Soča má bohužel dvě velké nevýhody: Za prvé, sjezd se platí, a to docela mastně (prý 50 Euro za raft). Za druhé, i když zaplatíte, policajti v Trnovu dělají všechno pro to, abyste pochopili, že místní si nepřejí, abyste řeku splouvali po vlastní ose a radši si najali rafty od místních i s průvodcem. Takže pokud připlujete na vlastních plavidlech, využívají každé formality, která se jim naskytne, aby vám to vysvětlili. Takže si s sebou nezapomeňte vzít doklady, budete je potřebovat.

Isel

Iselu už jsem jeden článek věnoval (Rafting na Iselu), takže se nebudu zbytečně rozepisovat. Podotknu jen, že za ten rok se mi Isel ve vzpomínkách nějak zahladil, i když tehdy bylo trochu víc vody, rozhodně jsem si před jízdou nevybavoval, že by peřeje v úseku kolem Hubenu byly až tak vysoké. Teď si je snad zapamatuju, ten nejdivočejší úsek jsme jeli dvakrát a bylo to super.

 

Celkově jsem byl se zájezdem velmi spokojen, jako zatím se všemi Klíčovskými akcemi, kterých jsem se účastnil. Prima bylo i to, že na rozdíl od Čech (jak řekl jeden můj kolega, „O víkendu bude 30 stupňů – 15 v sobotu a 15 v neděli“) vyšlo dokonce i počasí, takže jsem si mohl dosyta užít koupelí v ledovcových řekách – ono se to bude hodit zase na jaře, až se začnou splouvat jindy nesjízdné české řeky.

No a teď jenom vydržet do víkendu, kdy mě čekají řeky ve Švýcarsku…

Podobné příspěvky:

2 Responses to “Alpské perličky 2011”

  1. avatar pepak napsal:

    Na základě loňských zkušeností jsem si letos dal Perličky znovu. Program byl v zásadě stejný (první den Möll, druhý Soča, třetí Isel), ale pár rozdílů bylo:

    – Möll měl myslím o něco vyšší stav, protože tak velké vlny na jeho spodní části si nepamatuji. Možná na to mělo vliv to, že jsem ho tentokrát jel v singlu na dvoumístném Riu a ne na raftu, projevilo se určitě i počasí – skoro celou dobu lilo, většinou hodně. Ale v neoprénu a s helmou mi to ani moc nepřišlo.

    – Naproti tomu Soča měla stav velmi nízký, počítám tak o metr nižší než posledně. Nejeli jsme proto horní úsek, začali jsme až u vesnice Žaga (parkoviště na souřadnicích 46°18’58.328″N, 13°29’40.384″E). Aby se to vyrovnalo, spodní úsek s kličkováním mezi obrovskými vápencovými balvany jsme jeli dvakrát (druhý start z parkoviště u Srpenice).

    – Isel byl asi stejný jako vždycky předtím, tzn. se spoustou vody (vodočet v St. Johannu 2,3 metru), rychlým proudem a velkými vlnami. Jeli jsme ho opět dvakrát (od startu kousek nad Hubenem do Ainetu a podruhé do St. Johannu), při druhé jízdě jsem si po úvodní WW4 části přesedl do Ria a zbytek si sjel v singlu. A jsem upřímně rád, že jsem to nejel celé – už takhle jsem z toho byl utahaný až až. Ale byla to naprostá bomba.

  2. avatar ales napsal:

    Priznavam, ze sjizdeni rek neprovozuji. Prave proto me asi pobavilo oznacovani obtiznosti zkratkou WW. Moji okamzitou predstavou totiz bylo neco ve stylu vylodeni z Vojina Ryana.

Leave a Reply

Themocracy iconWordPress Themes

css.php