Uvažujete o koupi domácího multimediálního centra? Já jsem taky uvažoval, až jsem nakonec podlehl a přinesl si domů zařízení Evolve Blade. Pokud i vás tento kousek zaujal, třeba vám přijdou vhod moje první dojmy (tedy to, co se v internetových i papírových časopisech nazývá, po doplnění o několik narychlo udělaných benchmarků, recenzí). Na recenzi si bohužel musíte minimálně pár měsíců počkat, až se s Blade pořádně sžiju.
Před časem jsem se tu zmiňoval o Yubikey, zařízení podobném bezpečnostnímu tokenu, které se stará o jednorázová hesla. Uvedl jsem také knihovnu PkYubikey pro jednoduchou práci s Yubikey, a následně i upravený SlimFTPD, FTP server s podporou Yubikey. V tomto článku vám nabídnu další aplikaci upravenou pro podporu Yubikey, VNC server UltraVNC.
Jedním z poměrně navštěvovaných článků na tomto blogu je článek o stahování videa z YouTube – může za to hlavně Seznam a Google, které bůhvíproč tento článek zobrazují na předních pozicích, když oběť (čtenář) hledá V Downloader. Nyní jsem původní YouTube downloader výrazně přepracoval, takže jsem se rozhodl původní stránku zaarchivovat a vytvořit novou, která se věnuje nové verzi YouTube Downloader. Snad se vám spousty jejích nových vlastností, včetně jednoduchého GUI a možnosti stahovat video nejen z YouTube, ale i z dalších serverů, bude líbit.
Pozn.: 31.12.2011 jsem program přejmenoval na YTD, abych ho aspoň trochu odlišil od asi tisíce dalších YouTube Downloaderů.
Po mnoha slibech se dnes konečně dostávám k tomu, jak v HTML knihách pracovat s uvozovkami. Důvod, proč mi to trvalo tak dlouho, je poměrně prozaický: Na rozdíl od minulých témat, kde jsem měl optimální řešení (optimální z mého pohledu, pochopitelně), u uvozovek optimální řešení neznám; existuje několik přístupů, které lze použít, ale všechny mají více či méně vážné nedostatky. Jistě, jeden z přístupů jsem si zvolil a používám ho, ale spokojen s ním nejsem. Pokud by někoho napadlo nějaké řešení, které by nemělo popisované nedostatky, velice ho uvítám.
Rozhodl jsem se, že v rámci svých recenzí méně známých knížek budu uvádět i ukázky, aby případný zájemce mohl sám posoudit jazyk a obsah knihy, jestli se mu budou líbit. Z hlediska autorského zákona by to mělo být v pořádku (podle paragrafu 31, odstavec 1), pokud však majitel práv s mým názorem nesouhlasí, uvítal bych, kdyby napřed kontaktoval kvůli odstranění ukázky mě a teprve v případě neúspěchu soud.
Následuje první kapitola z povídky The Living Lies, kterou napsal známý sci-fi autor John Wyndham (Den trifidů, Kukly), jak byla otištěna v druhém čísle časopisu New Worlds v roce 1946. Časopis se bohužel skoro nedá sehnat, jediná šance je trpělivě číhat na Ebayi a doufat. Recenzi naleznete zde.
Literatura:
Druhé číslo časopisu New Worlds jsem dlouho a pracně sháněl ze stejného důvodu jako sbírku The Unspeakable People – je to jedna z mála publikací, kde se dá dostat k povídce The Living Lies od mého oblíbeného spisovatele Johna Wyndhama. Problém je v tom, že časopis vyšel ve velmi omezeném množství těsně po válce a navíc v Británii, která na rozdíl od USA neměla ve vydávání sci-fi časopisů žádnou tradici a tak málokdo vyšlá čísla skladoval. Po letech se ale dobrá věc podařila a já se stal vlastníkem jednoho výtisku.
U3 je technologie firmy Sandisk, která umožňuje snadno spouštět přenosné aplikace ze speciálně zformátované klíčenky. Mě až dosud naprosto míjela, protože ačkoliv mám flashdisk s podporou U3, tuto technologii nepoužívám (mimo jiné proto, že nejsem dost neopatrný na to, abych měl někde zapnutý autorun) – když jsem si před časem klíčenku Sandisk Cruzer Contour kupoval, bylo to proto, že to byla jeden z mála cenově dostupných hardwarově šifrovaných flashdisků a můj předchozí Kingston DataTraveler Secure měl na některých počítačích problémy s kompatibilitou. Mezitím se ukázalo, že s bezpečností Sandiskovských klíčenek to není zrovna slavné, čímž mi z celé investice zůstal jen docela rychlý, ale také dost velký kousek hardwaru. Nyní jsem však narazil na to, že v U3 klíčenkách jde standardní zaváděcí program nahradit svým vlastním kódem a flashdisk využít poněkud netradičně jako servisní bootovací zařízení.
O problematice převodu papírové knihy do e-booku ve formátu HTML už jsem na větší nebo menší úrovni abstraktnosti psal několikrát, v článku HTML jako e-bookový formát, v sérii článků Z papíru do čtečky (zejména v jeho páté části, Technická korektura) a naposledy v Šablona pro e-knihu v HTML. Nyní se v reakci na několik žádostí k tomuto tématu opět vracím, tentokrát se zcela konkrétním příkladem postupu: vyjdu z naskenovaných obrázků stránek, které proženu OCR programem FineReader do HTML souboru a na tomto souboru předvedu techniky, které používám k získání pěkného čistého HTML. Stav dokumentu po každém kroku, včetně samotyných naskenovaných obrázků, nabízím ke stažení, takže si to zájemci mohou sami vyzkoušet. Předem ale upozorňuji, že nejde o činnost pro lidi se slabými nervy.
Hlídáte si na internetu soukromí? Používáte TOR, anonymní VPN nebo anonymní proxy? Promazáváte nebo vůbec nepoužíváte cookies a vyřadili jste Flash s jeho „supercookie“? Vypínáte javascript? V tom případě by vás mohla zajímat série článků na webu Electronic Frontier Foundation, zejména poslední Browser Versions Carry 10.5 Bits of Identifying Information on Average, která se zabývá možností identifikovat browser na základě informací, o kterých obvykle jako identifikujících nepřemýšlíme – například o používaném prohlížeči. Je příznačné, že z českých webů o tom, pokud vím, neinformoval ani jeden (titulek „Patří soukromí online mezi vaše priority?“ na Rootu vypadal nadějně, ale je o něčem jiném).
Za normálních okolností povídkové sbírky téměř nekupuji a nečtu, protože z nich vesměs mám stejný pocit jako ze soundtracků k Final Fantasy – několik málo perel zahrabaných v obrovských hromadách sena. Výjimkou jsou sbírky povídek mých oblíbených autorů, případně sbírky, ve kterých je od mých oblíbených autorů třeba jen jedna povídka, která se ale nedá sehnat nikde jinde. To je zrovna případ The Unspeakable People, kterou jsem po dlouhá léta sháněl z jednoho prostého důvodu – obsahovala jednu ze tří tehdy dosud chybějících povídek Johna Wyndhama (Den trifidů, Kukly), The Cathedral Crypt. K mému velkému překvapení ale za přečtení stojí skoro všechny povídky ve sbírce – což je něco, s čím jsem se dosud nesetkal.
Drobná upoutávka pro ty, které moje „čtenářské deníky“ nezajímají: asi třetině povídek už propadla copyrightová ochrana a uvnitř článku je naleznete ke stažení. V blízké budoucnosti na nich také demonstruji technickou korekturu OCR, jak jsem sliboval ve článku Šablona pro e-knihu v HTML.
