Formát HTML, který všichni známe (aspoň pasivně) z prostředí webu, není zrovna typickým e-bookovým formátem. Přesto jsem nakonec došel k tomu, že ho používám jako svůj hlavní formát a do podoby vhodné pro to které konkrétní zařízení ho konvertuji. Tato „práce navíc“ se totiž velmi rychle vrátí:
Calibre je něco podobného jako eBook Library, ale tzv. neoficiální (tj. ne od Sony). Je zdarma (to eBook Library taky), open-source (zdrojové kódy v Pythonu si můžete stáhnout a upravit podle svého) a funguje nejen pod Windows, ale i pod Linuxem a na Applech. Kromě čteček od Sony podporuje i Cybook Gen 3, obě verze Kindle od Amazonu a iPhone, v budoucnu se dá očekávat podpora dalších čteček. Umí spravovat vaši knihovnu, obsahuje spoustu převodníků mezi formáty (převádět jde do EPUB, LRF a MOBI, vstupem může být jeden z asi 12 formátů včetně HTML nebo LIT), dokáže automaticky stahovat články z mnoha různých webů a připravovat z nich ebooky, obsahuje pochopitelně i prohlížeč na všechny podporované ebookové formáty a vůbec umí spoustu zajímavých kousků. Podstatné je, že většinu svých funkcí umí provozovat jak z grafického prostředí, tak z příkazové řádky, takže se můžete volně rozhodnout, jaký přístup vám vyhovuje.
Základním software pro PRS-505 je Sony eBook Library. Ve své podstatě je to správce knížek v počítači i na čtečce, něco málo konvertorů a samozřejmě propojení se soňáckým obchodem. Bohužel toho k němu nemohu mnoho říci – svou filozofií je velmi blízký Applovskému iTunes a mě je bohužel tato filozofie naprosto cizí. Software jsem tedy kdysi vyzkoušel a pak ho zahodil hned, jak jsem našel lepší (myšleno: pro mě příjemnější) způsoby práce s čtečkou. Teď jsem ho sice zkusil stáhnout ještě jednou, abych aspoň natípal pár obrázků, ale bohužel, ve virtuálním počítači se mi nechce spustit a do reálného to nepustím já. Ponechme tedy popis programu při tom, že mě se nelíbí a ať si každý udělá vlastní názor.
EPUB je k dnešnímu dni posledním formátem, který PRS-505 nativně podporuje, a to až od firmware verze 1.1. Jde o nástupce standardu Open eBook a klade si velké ambice stát se e-bookovým standardem. Mohlo by se mu to podařit, ale uvidíme – takových pokusů už bylo. EPUB má nicméně docela dobré předpoklady.
Zatímco s formáty TXT, RTF a PDF už se asi setkal každý, LRF (respektive správněji BBeB, BroadBand eBook) už tak známý není. Přesto by byla chyba ho přehlédnout – je to totiž nativní formát všech e-inkových čteček od Sony a tudíž má pro majitele těchto zařízení jisté výhody proti všem ostatním formátům. Na druhou stranu je rovnou třeba přiznat, že pro nic jiného než čtení na Sony Readerech se nehodí – dělat v něm úpravy nebo z něj převádět text do jiných formátů je velice obtížné a nepohodlné.
Když se řekne „elektronická kniha“, asi první formát, na který si člověk vzpomene, je PDF. A z dobrých důvodů – pro distribuci elektronických knih je to ideální formát (což je ještě umocněno bezproblémovou podporou češtiny na všech zařízeních). Pro čtení už bohužel tak ideální není, a pro čtení na běžných Readerech je skoro úplně nevhodný. Každá čtečka, včetně Sony Readeru, ho sice z důvodu jeho velikého rozšíření a popularity podporuje, ale to ještě neznamená, že by bylo potěšením knihy v PDF číst. PDF má totiž i svoje nevýhody.
RTF je druhý z formátů, který je podporován Readerem PRS-505, a hned ze začátku pro mě byl horkým favoritem – je to standardní formát, pro jehož vytváření a úpravu existuje spousta nástrojů, umí formátování, ale také obrázky nebo integrované fonty, poradí si i se základními metadaty. Po zběžném vyzkoušení však moje představa o RTF jakožto hlavním formátu pro Reader, došla určitých změn. RTF má totiž nepříjemné chyby i samo o sobě a ve spojení s Readerem zvlášť.
Prostý text je podporován asi každou čtečkou – v tomto smyslu jde o nejuniverzálnější formát. Univerzálnost je ovšem jeho jedinou výhodou – všechno ostatní je horší než u jiných formátů, v nejlepším případě stejné. Přesto může být univerzálnost natolik zásadní kvalitou, aby u některých uživatelů převážila nad nedostatečnými možnostmi formátování, nulovou podporou pro metadata (název knihy, autor, obsah…), nemožností kombinovat text a obrázky a dokonce i velikostí (ostatní formáty sice obsahují spoustu „nadbytečných“ údajů, ale vesměs jsou komprimované). Jak tedy PRS-505 podporuje texty?
Jedna z věcí, kterou vám na e-inkových čtečkách zkritizuje každý druhý čtenář na palmtopech nebo netboocích, je neexistence podsvícení. Odhlédněme teď od toho, že podsvícení není u e-inku technicky vůbec možné, a od toho, že i kdyby možné bylo, tak likviduje dvě největší výhody tohoto typu displeje (malou spotřebu energie a minimální náročnost na oči), a připusťme, že nějaký typ osvětlení by se občas mohl hodit – třeba při jízdě v nočním autobuse. Opravdu se to nedá u e-inkové čtečky řešit jinak než neohrabanou lampičkou?
Firmware Sony není úplně stabilní ani sám o sobě a různé amatérské úpravy (změny fontů a podobně) mu na stabilitě nepřidávají. Co dělat, když se vám čtečka zakousne? Použijte jeden z odblokovacích postupů.
